Tentokrát je mezi politiky a šedé eminence zatažena přímo kontrarozvědka. Z toho, co bylo zatím zveřejněno, nutně nevyplývá, že pracovník BIS hrál nepatřičnou roli. To musí připustit každý, kdo se zamyslí nad tím, jakými metodami asi může získávat tajná služba informace ze zájmového prostředí. Zároveň ovšem vztah zpravodajce s Janouškem nepatřičný být mohl – v tom je právě nahrávka ideálně mnohoznačná.
Je přímo předurčena k tomu, doručit sdělení, že nikdo nemusí být tím, kým se zdá, a před korupcí a podvody není úniku. Janoušek se na nahrávce chvástá, že nechal Langera vyfotit za padesát tisíc, netuše, že právě teď někdo nahrává jeho, možná taky za padesát tisíc – lze si představit lepší ilustraci perverzního bludného kruhu profízlovaných zákulisních her?
Uprostřed toho všeho se nyní už nevyhnutelně ocitla BIS – nástroj státu, který by měl mít na takovéto aktivity monopol. Jakou roli hraje, bude obtížné se dozvědět. Parlamentní komise se toho mnoho nedoví. Premiér Nečas se postavil za jejího ředitele Langa. Zároveň ovšem ve snaze obhájit užitečnost služby prozradil docela dost o tom, jak moc se na její informace spoléhá. Jiří Lang je v čele BIS od roku 2003, leccos slyšel a leccos ví. Může si premiér dovolit říkat něco jiného, než že je mimořádně kvalitní?
