Martin Roman byl bezkonkurenčně nejúspěšnějším českým manažerem, tedy měřeno nekontroverzností. Uměl své hlavní akcionáře uklidnit tak dobře, že není poptávka po úvaze, zda je model ČEZ – německé ceny elektřiny, české výrobní náklady – optimální pro ekonomiku a zda firma vytváří nejlepší hodnotu pro akcionáře. Velký rozdíl mezi unikátními maržemi na domácím trhu a žalostnými výsledky zahraničních akvizic napovídá, že manažerský zázrak se neudál.
Kvůli tomu však Roman odvoláván není. Mnohem pravděpodobnější je, že Nečase s Kalouskem a Bártou dokázal proti sobě sjednotit svým počínáním někde jinde. Ekotendr, rozhodování o alokaci znečišťovacích povolenek, Temelín, nástup Topolánka do role teplárenského lobbisty, spor Českých drah a plzeňské Škody o nákup vagonů... Tam všude mohl Roman či jeho spojenci něco chtít a usilovat o to způsobem, který politikům přišel trochu moc. Ale nevyvrbí se jeho nástupce v čele tak dominantního podniku za pár let stejně?
