U Zlatušky takříkajíc víme, na čem jsme. Má za sebou jak akademickou, tak politickou kariéru a schopnost řídit „úřad“ již prokázal, když vedl brněnskou univerzitu. Čistě věcně je Zlatuška kandidátem, proti kterému lze stěží mít výhrady.
S panem Lužným je to složitější. Veřejnost se postupně dovídala nejprve, že byl v KSČ, pak, že si změnil v životopisu název své diplomové práce, a nakonec, že byl členem marxistické Levé alternativy - Hnutí za demokratický a samosprávný socialismus. A ani to patrně není všechno, když o Dušanu Lužném mluví poslankyně Kateřina Jacques jako o Čunkovi Strany zelených. Máme to vnímat „pouze“ tak, že zelení se chtějí vyrovnat koaličním lidovcům co do zobchodovatelnosti svého volebního výsledku, anebo paní poslankyně naznačuje, že v minulosti kandidáta Lužného se skrývá cosi temného?
Zeleným není co závidět, musejí zároveň dostát svému předsevzetí, že jsou jiní, a zároveň „nakojit“ stranické struktury.
