Za vliv KSČM mohou i demokratičtí politici

Martin Weiss píše, že  svátek demokracie – volbu prezidenta parlamentem, při které plní komunisté roli nepostradatelných partnerů, nám byl čert dlužen.  Obávám se, že nadpřirozené bytosti  jsou v tom tentokrát nevinně.  Do svědomí by si měli  sáhnout ti zodpovědní polistopadoví politici, kteří s poukazem na prvorepublikovou(dvacetiletou) „tradici“  nebyli ochotni diskutovat o jiném  než stávajícím ústavním modelu a volebním systému. Jinak řečeno,  když už nebyla vůle  neumožnit komunistům vstoupit do  demokratické politické soutěže, kam z logiky věci vskutku nepatří, mohli jsme být ušetření jejich  cyklického  nabývání na významu tím, že bychom zavedli většinový volební systém včetně přímé volby  prezidenta, který by byl po americkém vzoru současně šéfem exekutivy.  Co by to znamenalo? Kandidáti usilující o post prvního muže republiky by jednak nebyli „rukojmími“ politických stran, jednak by nemuseli absolvovat z hlediska politické morálky ponižující „existenční“  slyšení v parlamentním klubu komunistické strany. Místo toho, aby usilovali o přízeň pohrobků bolševiků, museli  by oslovit a dokázat přesvědčit  lid.  A lid, nikoli komunisté v zákonodárném sboru, by byl tím, kdo demokraticky rozhodne o tom, kdo bude českým prezidentem.