Světlým zítřkům, kdy některé z nás neodloučí od oblíbeného pořadu třeba ani zpoždění vlaku, však stojí v cestě zákon. Mobilním operátorům lačnícím po technologickém pokroku bylo dokonce raděno, aby si požádali o licenci u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která následně rozhodne negativně, protože jí zákon nic jiného neumožňuje. Teprve žaloba mobilního operátora u soudu, který rozhodne pochopitelně ve prospěch žadatele, by pak měla přinutit zákonodárce ke kýženým činům.
Z téhle krkolomné a poněkud kocourkovské varianty patrně nic nebude. Ministerstvo kultury ve spolupráci s radou připravilo něco s ošklivým názvem „supermininovela“. Což je nerozsáhlá novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, která by mimo jiné umožnila rozdat mobilním operátorům licence, na jejichž základě by se součástí našich veškerých aktivit mohlo stát vysílání stávajících TV stanic. A pak že jsou zákazníci nároční.
K připravované novele se vážou především spory mezi těmi subjekty, které již od rady licenci na digitální vysílání dostaly, a těmi, které je u soudu napadly. Debatuje se především o tom, zda novela neumožňuje obcházení licencí. To je však pře, která s televizí v mobilním telefonu souvisí jen okrajově.
Jiná věc je ovšem otázka, proč musí být svět mobilní televize takhle zbyrokratizován, vždyť tu nejde o souboj mnoha zájemců. Počet mobilních operátorů je daný, momentálně jsou tři a jen těžko lze najít důvod proč jim zakazovat šíření existujících televizních stanic prostřednictvím vlastních sítí. Opatrnost, která je pochopitelná v případě zájemců o pozemní digitální vysílání, je zde nemístná.
Z téhle krkolomné a poněkud kocourkovské varianty patrně nic nebude. Ministerstvo kultury ve spolupráci s radou připravilo něco s ošklivým názvem „supermininovela“. Což je nerozsáhlá novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, která by mimo jiné umožnila rozdat mobilním operátorům licence, na jejichž základě by se součástí našich veškerých aktivit mohlo stát vysílání stávajících TV stanic. A pak že jsou zákazníci nároční.
K připravované novele se vážou především spory mezi těmi subjekty, které již od rady licenci na digitální vysílání dostaly, a těmi, které je u soudu napadly. Debatuje se především o tom, zda novela neumožňuje obcházení licencí. To je však pře, která s televizí v mobilním telefonu souvisí jen okrajově.
Jiná věc je ovšem otázka, proč musí být svět mobilní televize takhle zbyrokratizován, vždyť tu nejde o souboj mnoha zájemců. Počet mobilních operátorů je daný, momentálně jsou tři a jen těžko lze najít důvod proč jim zakazovat šíření existujících televizních stanic prostřednictvím vlastních sítí. Opatrnost, která je pochopitelná v případě zájemců o pozemní digitální vysílání, je zde nemístná.
