Mizerná hra A týmu přitom není zdaleka jediným problémem sužujícím druhdy nejlepší český fotbalový mančaft. Už dlouho jdou zvěsti o neutěšených vztazích uvnitř klubu, o bratrovražedných soubojích dvou či kdovíkolika křídel mezi manažery. Na začátku této sezony pak padl i mýtus o posledním ostrůvku, který ještě údajně fungoval – mládežnické akademii. Ne že by dál nevychovávala nadějné fotbalisty. Jenže je piplá pro jiné. Doteď jednotlivé odchody ve Spartě vytrénovaných mladíků se letos změnily ve skoro masový úprk.
Když se novináři pídili, co je za tím, začaly na povrch vyplouvat pro klub dost nelichotivé informace. Třeba že se na vybavení pro mládež ve sparťanském tréninkovém centru na Strahově trochu šetří a hlavně že se vedení zrovna nepřetrhne pojistit si svoje nejlepší odchovance včas nabídnutou smlouvou.
Aby to ponížení bylo dokonalé, část těchto mládežnických reprezentantů skončila v konkurenční Plzni. V klubu, který už léta obírá Spartu o hráče, o body, o tituly – a teď už i o dorostence. Však si také plzeňský top manažer pochvaloval, jak zase letenské přechytračil. A co na to jeho sparťanský protějšek? Celkem bohorovně odtušil, že to se stává i jinde. Možná.
Jinde se ale také stává, že se neúspěšní manažeři, jimž se jejich dílo rozpadá pod rukama, musí poroučet. Kdyby se příště průvan prohnal pro změnu nikoliv trenérskou, ale šéfovskou kanceláří, možná by to Spartě opravdu pomohlo. A kdyby se majitel po novém osazenstvu tentokrát poohlédl ne mezi spolužáky a přáteli, ale mezi skutečnými manažery, mohla by to být konečně trefa do černého. Možná by pak nemusela kdysi železná Sparta skončit ve šrotu.
