4. srpna 2008 13:20 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

Zemřel Alexandr Solženicyn

Alexandr Solženicyn | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Alexandr Solženicyn | foto: ČTK

PRAHA Událost na první pohled nepolitická: v neděli v noci zemřel v 89 letech ruský spisovatel, někdejší disident, laureát Nobelovy ceny Alexandr Solženicyn. Následující řádky jsou víceméně osobní.

Někdy počátkem šedesátých let mne kdosi obdaroval několika balíčky ruských cigaret. Na první pohled vypadaly stejně dokonale jako Kentky nebo Marlboro – Rusové zřejmě dovezli z USA příslušnou techniku. Po třech šlucích člověk zjistil, že podstatnou součástí kuřiva je nikoli tabák, nýbrž papír. Podobným dojmem ne mne působila tehdy oslavovaná díla „antidogmatické“ ruské literatury, různé ty „Legendy o řece“ atp. Na první pohled literatura, nejpozději po padesáti stránkách člověk zjistil, že je to jen neobratně zabalená bolševická propaganda.

Když vyšel český překlad jednoho dne Ivana Děnisoviče, strašně jsem si přál, abych byl tohoto nepříjemného zjištění ušetřen. K mému úžasu mi autor vyhověl na dvě stě procent. Úděsnou skutečnost podával s otřesnou věcností: jeden všední den vězně gulagu. Kniha prošla úzkou brankou tiskové nesvobody jako velbloud uchem jehly. Spíš jí to pomohlo, než uškodilo.


Další komentáře Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce www.bohumildolezal.cz.

Je přirozené, že bolševický režim nakonec Solženicyna vyvrhl. Autor byl z Ruska prakticky vyhozen (zavřít si ho netroufli). Jeho knížky jsem pak četl, jak se dalo: V krugě pěrvom a Rakovyj korpus rusky, Gulag německy. Člověk si nemohl vybírat.

Na Západě Solženicyna zavalil, jak se to Rusům stává, syndrom cizoty. Stěžoval si na „nesnesitelnou hudbu“ (což zčásti chápu), na formalismus, upřednostňující právní kličky před Pravdou a Spravedlností (což mi připadá barbarské: Pravda a Spravedlnost se v normálním světě může uskutečnit jen prostřednictvím formalit). Vystoupil s podivnou teorií, že si Rusové zaslouží zvláštní ohledy, protože bolševismem nejvíc trpěli. To je sice pravda, ale bohužel si ho taky sami vymysleli a uskutečnili.

Po návratu spisovatel trpěl úpadkem Ruska v jelcinovském období (což se dá pochopit) a podpořil Putina (což se mi chápe hůře). Jako řada ruských intelektuálů měl zhruba jasno o zločinné povaze bolševismu, ale přehlížel jeho ruské kořeny a nedokázal si představit, čím a jak ho nahradit.

Při tom při všem není možné obejít zcela základní věc: byl to statečný a důsledný člověk a pozoruhodný spisovatel. Velcí lidé mají velké chyby, malí lidé mají malé přednosti. To, že je dnešní Rusko přece jen o trochu lepší než to bolševické, je i jeho zásluha. Čest jeho památce.


VÁŽENÍ ČTENÁŘI,

Bohumil Doležal tento měsíc odjíždí na dovolenou, proto je tato glosa na kratší čas poslední. Na další se můžete těšit od poloviny srpna.


 

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!