Čtvrtek 27. ledna 2022, svátek má Ingrid
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Zieleniec. Kam s ním?

Názory

  8:46
PRAHA - Mohla to být potěšující zpráva, která by vyloučila obvyklou situaci z minulých voleb, kdy mnoho voličů stálo za plentou a zoufale pročítalo tři stranické kandidátky a hledali tu méně nepříjemnou.

Josef Zieleniec foto: Lidové noviny

A pak tam nakonec každý něco hodil, když už k těm volbám přišel.

V příšeří, jež se před blížícími se volbami vytvořilo nad Českem v podobě spojených mraků ODS, sociální demokracie a Kalouskem vedených lidovců, o komunistickém krupobití nemluvě, je zpráva o "spojení rozpojených spojenců" dobrým znamením. Už jednou, při volbách do Evropského parlamentu, úspěšná dvojstrana Evropští demokraté a Sdružení nezávislých kandidátů mohla být záchranou pro tápající liberální voliče.

Josef Zieleniec jako její celostátní lídr je však omyl, který může znamenat naprostý konec šancím, že o budoucí vládě se bude moci bavit ještě někdo jiný než jen ODS, ČSSD, lidovci a komunisté.

Znalci středoevropských poměrů by mohli dodat, že čtyři strany zase není tam málo, protože v Maďarsku, kde se konají volby pár měsíců před českými, se do parlamentu zřejmě dostanou jen strany dvě.

Problémem Josefa Zieleniece jako lídra nové liberální strany je především to, že liberálem není. Kdyby se býval před už skoro deseti lety nerozešel s ODS a Václavem Klausem, patřil by dnes k té části občanských demokratů, která by z ní ráda měla stranu konzervativní.

Josef Zieleniec staví dodnes svůj kredit na dvou pilířích, jež si vybudoval jako šedá eminence ODS. Tím prvním je jeho působení v čele ministerstva zahraničí.

Se šéfem diplomacie je to trochu jako s prezidentem, nositeli této funkce to automaticky pomáhá k jisté úctě, ať už jsou jeho výsledky jakékoli.

Zieleniec navíc nějaké úspěchy měl, například nástupnictví České republiky po Československu, českoněmeckou deklaraci nebo přípravu země na vstup do NATO.

Druhým Zieleniecovým plusem je to, že při aféře s černými fondy ODS prosazoval "přiznat se", zatímco Klausova skupina "zatloukat, zatloukat a zase zatloukat". To však neznamená, že za tehdejší skandál a praktiky, kdy mezi největší sponzory ODS patřili největší tuneláři včetně Viktora Koženého, nenese jako muž číslo dvě strany odpovědnost.

Zieleniec si dokázal po odchodu z ODS zachovat jméno, udržet se v politice, ale nikdy se už nevrátil na její špici. Senátor ani europoslanec nejsou a nikdy nebyli špičkové posty. A to nejen v českém prostředí.

Ale i to by se dalo přežít. Josef Zieleniec ale především nikdy nebyl politikem, který by před širší veřejností dokázal překročit okruh svých vyhraněných oblastí, tedy moralistický pohled na ODS a komentování zahraniční politiky a evropských témat.

Jeho publikační činnost je oproti grafomansky zaměřenému prezidentovi nebo ještě častěji a o mnoho hůře píšícímu předsedovi vlády mizivá. V rozhovorech už jako ministr zahraničí oplýval uměním vyřknout mnoho slov a nic nesdělit. Tuto schopnost si udržel podnes.

Programem, který říká "jsme jako ODS, ale nebudeme lhát a krást a budeme mít rádi Evropskou unii", nemůže Zieleniec v roce 2005 ani v roce 2006 voliče oslovit. Korupce, a to i mezi špičkami vládních i opozičních stran, je sice problémem.

Pokud se ale v Česku nevytvoří situace podobná polskému politickému korupčnímu zhroucení, nemůže Zieleniec doufat v úspěch typu bratří Kaczynských.

Také eurooptimismus už neosloví Čechy tak jako před rokem. Bitvu o euroústavu Zieleniec spolu s dalšími unijními druhy prohrál a tance na jejím hrobě jsou rezervovány pro Václava Klause a podobné. Unie vede ústupové boje o své přetrvání a i čeští voliči si toho všimli. Volební tahák z EU je dnes politickou sebevraždou.

Tvář pro voliče: Jan Kasl
Jiná témata exministr nemá, nebo o nich veřejnost neví. V případě velmi odtažitého přístupu Zieleniece k homosexuálům nebo podivných názorů na vstup Turecka do EU je třeba dodat, ještě že tak.

Pobytem v europarlamentu se Zieleniec stal naplněním hesla "Sejde z očí, sejde z mysli." A nekandidováním do sněmovny pořekadla "Lepší Brusel v hrsti...".

Ještě pořád platí, že volby jsou příští rok. Po trapasu s Pavlem Teličkou zbývá dvojstraně poslední šance. Jmenuje se Jan Kasl. Dosud Zieleniecovi ustupoval. Už není kam. Zieleniec by měl být odkázán do role, která mu je v politice vlastní. Role dvojky, muže v pozadí. Tím být může. Ostatně, tak to bylo s plánem Telička od počátku myšleno.
Autoři:

Naši zemi by neubránila ani desetkrát větší armáda, říká armádní generál Opata

Premium Přes tři roky šéfuje armádě a nejvíc mu pije krev byrokracie. Když je nejhůř, oblékne maskáče a vyrazí z kanceláře...

Situace se obrací. Dřív byl vstřícný západ, dnes vyrazte s obytňákem na východ

Premium Nemám rád kempy s jejich davovou atmosférou, hlukem a stísněným prostorem a hotely jsou pro mě nenávratně statické,...

Recept na dlouhověkost? Chirurg Pafko vysvětluje, čím si zkracujeme život

Premium Profesor Pavel Pafko o tom, proč si u televize neotevře lahváč, o malém štěstí pro každý den a taky o poučném úrazu na...

Mohlo by vás zajímat