Tam na ně čekali zrádci, aby jim pomohli přistát a vyložit vojáky a zbraně, a ti zrádci nebyli nikdy nepotrestáni, ani pojmenováni nebyli. Vzpomínal jsem v době padesátého výročí okupace a ani se jeden nenaděje a je tu výročí pětapadesáté, jaksi půlkulaté.
Onehdy jsem písemně polemizoval se stoupencem mírového řešení konfliktu na Ukrajině. Nebudu používat obvyklého pejorativního označení, je to kultivovaný a vzdělaný člověk, soudě podle písemného projevu. Zaujal mě jeden jeho argument: že moje generace je na osmašedesátý rok a srpnovou invazi přecitlivělá. Že je svět dnes jinde a srpnové trauma je balvan na noze a společnost se ho zbaví, až my postižení pamětníci jaksi pomřem. Nenapsal to přímo takto, nicméně vyznění bylo jasné.
