Zkouška

Zde se nechal slyšet, že zvažuje, zda vůbec bude účasten na prosincovém kongresu ODS. Václav Klaus se obává, zda by svou přízní projevenou některému z kandidátů dotyčnému spíš neuškodil. V Klausově případě je to vzácná a nečekaná zdrženlivost.

Proč však prezident nebyl ani trochu zdrženlivý, když podporoval ve druhém kole senátních voleb konkrétní, pečlivě vybrané kandidáty? To se domníval, že nezasáhne do vnitrostranických poměrů? Klausovo pojetí nezávislosti je, jak vidno, značně účelové a kuriózní.

Když prezident chce, necítí se nadstranickým, protože ví, kdo ze zákonodárců jej jmenovitě podpořil při zvolení, a za nějaký ten týden pak dává od kongresu strany, již zakládal, ruce pryč.

V otázce prosincového kongresu ODS je prezidentova opatrnost jistě namístě, správně vyhodnotil, že by svým oblíbencům mohl dát „polibek smrti“.
 
Další zkouškou prezidentovy zdrženlivosti bude „Lisabon“. Pokud projde Ústavním soudem, jak očekává většina odborníků, mohl by jej zdrženlivý prezident podepsat. Anebo smlouvu prezident vybraných zákonodárců odmrští, sice bez naděje, že by její platnost ohrozil, zato se značným dopadem do vnitrostranických řad.