Na dotazy společnosti ZipRecruiter, která se věnuje zprostředkování zaměstnání, odpovídalo 1500 absolventů vysokých škol, z nichž 44 procent už lituje, že si po skončení střední školy zvolil ten či onen obor. Na realitu života nejvíce narazili absolventi žurnalistiky. Až 88 procent z nich lituje, že nezvolili jinak. Na druhém místě jsou sociologové (73 procenta), po nich následují absolventi filozofické fakulty (70). Další nejvíce „litované“ obory jsou komunikace (65), pedagogika (63), marketing (60) a politologie (56).
Zvoleného oboru naopak nelituje 70 procent informatiků (s ročním nástupním platem 100 tisíc dolarů), inženýři a absolventi kriminologie. Stejný obor by opět zvolili lékaři (68) či finančníci (67 procent).
LÉKO: Rychetský šíří o Babišovi lži a nesmysly, vědomě klesá pod úroveň zaslepených propagandistů |
Američtí odborníci upozorňují na to, že hodnota diplomu dlouhodobě klesá, zaměstnavatelé k němu čím dál častěji vyžadují praxi. Řada zejména technologických firem při hledání lidí už diplom ani nepožaduje.
Experti z Georgetown University ve Washingtonu přesto tvrdí, že získat diplom se stále vyplatí, protože absolventi vysokých škol vydělávají o 84 procent více než lidé s maturitou. „Studenti při výběru vysokoškolského oboru zvažují i jiné důvody než výši platu. Jenže po obdržení diplomu realita zaklepe na dveře, a když člověk sotva zvládne zaplatit účty, výše platu nabírá na důležitosti,“ říká hlavní ekonomka firmy ZipRecuiter Sinem Buberová.
Absolventi, kteří vystudování zvoleného oboru nelitují, za celý život vydělají o 3,4 milionu dolarů (zhruba 80 milionů korun) více než zklamaní držitelé diplomů. „Výše platu stále dominuje, ale když hrozí recese, zvyšuje se hodnota jistoty být zaměstnaný,“ dodává Buberová. Bylo by dobré vědět, jak by stejný průzkum dopadl v Česku.
