To je běžné a v každé straně obvyklé, co je však i v tomto případě zvlášť nápadné, je účelovost nejen celé debaty, ale i použití referenda. Pan Sobotka se chce ve svém vládnutí opevnit a oslabit rivala Haška a jeho přívržence. Možná se mu to povede, budiž mu přáno.
Jenže co si s takovou „politikou“ počne veřejnost. Lze téměř jistě předpokládat, že jak stranické primárky, tak genderové kvóty přinesou jen tahanice uvnitř strany a tlak na dezintegraci místních buněk à la Ostrava, kde donedávna oranžový primátor kandiduje proti ČSSD s uskupením nazvaným Ostravské fórum. Kromě nejistého efektu obměny kandidátek je takové počínání pro veřejnost velmi nečitelné a značně přispívá k nepopularitě tradičních stran. Ani kladný výsledek referenda totiž nezajistí, že za ČSSD bude kandidovat víc nestraníků a žen.
Kam vedou „socialistické závazky“, ukazuje kauza církevních restitucí. ČSSD se před volbami i po nich holedbala, že prosadí jejich revizi, přitom na to nemá sílu, ani právní nástroj – lež a manipulace se stala nejen běžným prostředkem předvolební kampaně, ale už i vnitrostranického života. Jediné, co lze nepochybně vyčíst z počínání stranického vedení, je fakt, že chce zůstat u moci.
