Výsledkem pochopitelně není vymizení podvodů, proti kterým měl být občan v roli spotřebitele chráněn, ale zanikne nějaká služba, protože ji dané dobrodějné opatření dusí.
Možná to není ani škoda, zboží si v dnešní době cestu k zákazníkovi jistě najde. Nicméně občas dobrodějství přináší i hmatatelné nevýhody, prodejci si vícenáklady spojené s "ochranou" spotřebitelů připočítají, aby nebyli škodní, a zákazník v posledku platí víc, ani neví proč.
Pamatujeme si všichni na předvolební hit levice - zákon proti lichvě. Právníky, kteří opakovali, že lichva je v Česku trestná i bez speciálního zákona, jako by neslyšeli. Nyní, když sedí v opozičních lavicích, dobrodějové raději zapomněli. Rozumný zákonodárce by třeba apeloval na vládu, zda se dostatečně věnuje těm, kterým úžera hrozí. V dobách, kdy stát omezuje dávky a sociální výdaje, se do náručí lichvářů může dostat občan nevýslovně snadněji než si opatřit bankovní půjčku.
Nejlepší ochranou je osvěta a v případě úžery funkční stát, jenže to zní příliš banálně a chybí slovo "nový".
