KOMENTÁŘ: Cesta k větší nezávislosti žalobců. Je třeba vyhnout se politizaci státních zastupitelství |
Podle včerejšího Radiožurnálu byla striktně odmítnuta krajskými soudy i soudy vyššími. Rozhlas nám reportoval stanovisko prvního viceprezidenta soudcovské unie Františka Kučery: „Bylo by lépe, kdybychom iniciativu vyvinuli sami a kdyby ministerstvo zůstalo trošku stranou, protože to je kodex, který směřuje dovnitř a mají se v něm zavázat soudci sami vůči sobě, a tak není důvod, aby tam někdo z ministerstva spravedlnosti byl.“ Že unie zastupuje jen zhruba polovinu soudců, není podstatné, podstatný je vzkaz, který soudci posílají zbytku světa. O všem si rozhodneme sami, i o tom, kdy a zda se máme nějak sebeomezovat a hlavně není moci, která by nám do toho, co považujeme za čistě naše hájemství, směla mluvit. Na okraj je nutné poznamenat, že ministerstvo se od počátku staví jen do role iniciátora a koordinátora.
Podobné chování soudců je velikou chybou. Staví-li se soudcové do role nadlidí, nad nimiž prakticky nemá společnost kontrolu, pak se nemohou divit, že spousta občanů, kteří trpí tím, jak disfunkční a selhávající je systém, který soudci spoluvytvářejí, je velmi rozezlena. Ano, dnes jsou soudci a státní zástupci modlami letenských demonstrantů a Marie Benešová jejich univerzálním padouchem. Jenže tohle nemusí vydržet dlouho a hlavně nemůže trvat věčně. Andrej Babiš i Marie Benešová odejdou v historicky kratičké době a problém konceptu nedotknutelných jen čeká na to, aby se jej chopil nějaký obratný a cynický populista. Rozpor mezi právy a povinnostmi neprivilegovaných občanů, kteří své povinnosti plnit musejí a za každé lajdáctví je zaměstnavatel potrestá, a skupinou, která předstírá samoregulaci a vzkazuje zbytku světa, že smí jen uctivě mlčet, kontinuálně narůstá.
