Pokud se VV chtějí dál tvářit ctnostně, měly by se podobných pseudoultimát vyvarovat. Argument, že John je zárukou protikorupční praxe, je lichý, protože v kauze Ora print John fungoval jako člověk, který si (minimálně) vůbec nevšiml, že někdo zneužívá veřejných peněz, a bezmyšlenkovitě podepisoval smlouvy. Dnes to řeší výmluvou, že nevěděl. Lze takovému člověku svěřit vnitro?
Snaží-li se Věci veřejné být vnímány jako standardní strana, a nikoli jako politický projekt jedné detektivní agentury, neměly by o vnitro usilovat tak zuřivě.
Rozhodně by do čela resortu neměly cpát nikoho ze stranických špiček, u nichž hrozí podezření, že budou konat ve prospěch agentury ABL (pan Bárta má s likvidací konkurence své zkušenosti).
Ostatní koaliční strany by měly mít na paměti, že pustit ministerstvo vnitra podezřelým populistům (napojeným na typy, jako je Komorous) je velice neprozíravé a že na tyhle veřejné ptáčky lze útočit jejich vlastní zbraní. Obecně respektovaný nestraník je přesně to, co by VV nemohly odmítnout. Zároveň by takový ministr mohl posloužit jako důkaz, že stranám nejde o křesla.
