Debatuje se o limitu na kampaň, o omezení sponzoringu od právnických osob i o tom, jak tato omezení kontrolovat. Zatím nepanuje shoda, ale strany nás ujišťují, že přes nedostatek času nebudou zdržovat a v žádném případě by se neměl stát prováděcí zákon překážkou pro uskutečnění přímé volby.
Času není mnoho a majorita politické třídy není přímou volbou nadšena, obstrukce neschválením prováděcího zákona by byla pro leckoho cestou, jak přímou volbu znemožnit a moci při tom zachovat výraz: opravdu jsme moc chtěli, aby to bylo poctivé.
Nedůvěra je opodstatněná.
Některé nápady vypadají jako bojkot jdoucí proti smyslu zákona. ČSSD třeba navrhuje, aby kandidát, který se opírá o 50 tisíc podpisů, nemohl být vyřazen kvůli nesrovnalostem v petici. To by se pak mohl hlásit každý s cinknutou peticí s jistotou, že jej nevyřadí?
Odpor ke sponzoringu právnických osob vypadá spíš jako kuriozita, ale jak nám poslanci chtějí prováděcím zákonem zajistit, že příštímu prezidentovi nepoputují peníze od nejrůznějších polokriminálních bratrstev (třeba přes bílé koně) ve víře v budoucí amnestii? Třeba jen v Praze je momentálně k nalezení dost jedinců, kteří by si ji rádi předplatili. Vlastně každý kandidát s nenulovou šancí je vhodný ke korumpování, pro sichr.
