Máte tu moc hezkého komisaře. Byla by škoda, kdybyste o něj měli přijít. Takhle nějak by to José Barroso řekl, kdyby vystupoval v Kmotrovi. Protože ale vystupuje v Evropské unii, mluví o pravidlech podle smlouvy z Nice a o právním hledisku. Efekt je v obou případech stejný – nátlak, o to účinnější, že je provázen varováním, abychom se ho neopovážili nátlakem nazývat. A stejného efektu dociluje Nicolas Sarkozy, když vyhrožuje České republice, že otálení s podpisem Lisabonské smlouvy bude mít následky – samozřejmě blíže nespecifikované.
Stojí za povšimnutí, že společenství, které bylo zakládáno jako nástroj překonání silové politiky, jako zóna podřízení se pravidlům platným pro všechny, čím dál tím snadněji sklouzává k metodě, kterou mělo jednou provždy vypudit ze vztahů mezi evropskými národy.
Druhá otázka pak je: když se takhle chovají teď, když ještě od váhajících členských zemí potřebují jejich souhlas, jak se budou chovat pak, až už žádný souhlas potřebovat nebudou?
Čtěte „Barroso hrozil Irům...“ na straně 8
