Dokonce existují i jednotlivci, kteří dokázali něco podobného s češtinou. Třeba rodilá Němka Anneke Hudalla začala český jazyk studovat až v devatenácti letech na vysoké škole. Už několik let si přitom můžeme číst její články v časopise Respekt. A editorské zásahy jsou podle vyjádření jejích spolupracovníků minimální.
Když se jí ale zeptáte na způsob psaní, přiznává, že delší materiály píše napřed v rodné němčině a teprve potom je překládá do češtiny. „Snad kdybych byla začala s češtinou v pěti místo v devatenácti, uměla bych v tom jazyce i myslet,“ domnívá se Anneke, která je dnes berlínskou dopisovatelkou českých novin. Zároveň přiznává, že napsat v češtině třeba povídku, nebo dokonce báseň by v žádném případě neuměla.
Český jazyk obdivuhodně zvládl také čtyřicetiletý Američan Brady Clough, který přijel do Česka před šestnácti lety a už zůstal. Když jste s ním mluvili, už po třech letech jste hned nepoznali, že se někde kolem Prahy nenarodil. Pro české články, které píše v rámci Public relation, však potřebuje někoho, kdo udělá konečnou úpravu, dodnes. „Nejtěžší je slovosled,“ připouští s tím, že asi polovinu textů tvoří rovnou česky a polovinu anglicky. Na náročnější český text by si prý netroufl vůbec.
