Po absolvování Princetonské univerzity sem nastoupil v roce 1959 do oddělení středověku The Cloisters, po šesti letech se v něm stal kurátorem. Čtrnáct měsíců se pak staral v úřadu nového starosty metropole Johna V. Lindsaye o městské parky a oživil je spoustou kulturních akcí, které objížděl na své staré dobré Jawě. Po náhlé smrti Jamese J. Rorimera se ujal v pětatřiceti jako nejmladší šéf v jeho historii vedení nejstaršího a největšího muzea v USA.
Zrenovoval ho, rozšířil do Central Parku, přitáhl zájem lidí uváděním divadelních her a poetických pořadů v galeriích, a především obohatil jeho sbírky. K nejcennějším přírůstkům patřila Eufroniova váza z roku 515 před Kristem (která se však coby odhalený nález z nedovolené vykopávky musela před třemi roky vrátit do Itálie), Velázquezův portrét Juan de Pareja, pořízený za rekordní aukční částku pět a půl milionu dolarů či núbijský chrám Dendúr, přenesený jako dar egyptské vlády. Nejúspěšnější výstavu předmětů z Tutanchámovy hrobky vidělo přes milion návštěvníků.
Po odchodu založil konzultační muzejní firmu, hovořil o umění v televizním magazínu 20/20 a vydával sběratelský časopis. Napsal řadu kunsthistorických knih a paměti Aby mumie tancovaly. Jeho koníčkem byl jachting a zúčastnil se závodu plachetnic z Bermud do Kodaně.
Zemřel ve čtvrtek na Manhattanu ve věku osmasedmdesáti let na rakovinu plic. S manželkou Nancy měli dceru Petreu.
O autorovi| Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
