V prosinci 1989 nechal střelbou potlačit protikomunistickou demonstraci v Temešváru, vyvolanou tvrdým postupem úřadů proti protestantskému biskupovi z řad maďarské menšiny Lászlovi Tökésovi. Dle svědků mířil na neozbrojený dav a hulákal: Já vám ukážu, co je to revoluce!“ Po palbě zahynulo dvaasedmdesát lidí a dvě stě padesát utrpělo zranění. Pověsti o masakru však mluvily o stovkách obětí a podnítily povstání vedoucí k pádu režimu.
Kupodivu byl ministrem vnitra i v první vládě Fronty národní spásy (FSN) nového prezidenta Iona Ilieska. Když v červnu 1990 vydal krvežíznivý generál znovu rozkaz rozehnat shromáždění v centru hlavního města, jež volalo po větší demokratizaci, byl odvolán. Za postup v Temešváru stanul Chitsac několikrát před soudem. Po dlouhých průtazích byl až v říjnu 2008 odsouzen k patnácti letům vězení s dalším bývalým generálem Victorem Stanculeskem. Za podíl na rozehnání bukurešťské demonstrace ale nebyl souzen nikdy. Letos v září ho podmínečně propustili do domácího ošetřování kvůli chronickým srdečním problémům.
Zemřel v pondělí 1. listopadu v Bukurešti. Bude pochován bez poct dnes na tamním vojenském hřbitově.
O autorovi| Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
