Narodil se v západovestfálském Ahlenu v rodině židovského ševce. Měl šest sester, jedna z nich společně s matkou zahynula v Osvětimi. Otec se zachránil emigrací do Argentiny. Přežil stavbu koncentračního tábora Monowitz. Otřesné zážitky zpracoval v románu Šedivé ráno (1996).
Po návratu do Německa začal režírovat na oblastních scénách. V düsseldorfském divadle Schauspielhaus asistoval slavnému Gustavu Gründgensovi, v berlínském Schillerově divadle proslulému Fritzovi Kortnerovi. Patřil mezi režiséry-světoběžníky a vesměs klasický repertoár inscenoval v Santiagu de Chile, v národním divadle v Tel Avivu a ovšem zejména v německy mluvících zemích jako např. v curyšské, frankfurtské a štýrskohradecké opeře, v mnichovském Gärtnerplatztheatre a při tom všem stihl fungovat jako intendant festivalu Kreuzgangspiele. Byl průkopníkem televizních her a seriálů a jeho filmografie zaznamenává přes dvě stě položek. Pro kina režíroval komediální debut Kapsář Max (1962) s Heinzem Rühmannem, dále natočil mj. drama Ulice věštby (1962) s Mariem Adorfem. Někdy používal pseudonym Willy Pribil.
Jako hostující profesor učil na vídeňském institutu Maxe Reinhardta a v salcburském Mozarteu, dostal řadu vyznamenání včetně Hornoněmecké kulturní ceny.
Zemřel v úterý 11. ledna v Mnichově. Jeho syn Martin je producentem, který se podílel např. na snímcích Parfém: Příběh vraha (2006) a Baader Meinhof Komplex (2008), dcera Daniela Dadieuová hraje v televizi a ve filmu.
Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
