Jako obránce hrál např. za Sadskou, Aston Villu Mladá Boleslav a Slovan Liberec, za který nasbíral třináct ligových startů. Na trenérské lavičce začínal v tomto klubu u dorostenců, dospělé pak koučoval v Jiskře Mimoň, v tehdy druholigovém Liberci a ve Spartaku Hradec Králové. Od prosince 1966 do října 1968 trénoval Havránek nepříliš úspěšně pražskou Slavii, posléze kyperský celek EPA Larnaca, s nímž získal v roce 1970 titul, a čtyři další roky brněnskou Zbrojovku, kterou připravil tak dobře, že s ní jeho nástupce Josef Masopust hned vyhrál ligu, v éře 1976-1978 polský Ruch Chórzow. Kariéru zakončil opět na Kypru a s týmem AEL Limassol dobyl v roce 1985 domácí pohár. Od roku 1979 byl ústředním trenérem fotbalové reprezentace, od léta 1982 hlavním trenérem, který převzal na třináct zápasů vedení po Jozefu Venglošovi po trapném vyřazení našich hráčů ze základní skupiny na mistrovství světa ve Španělsku. Čekala ji kvalifikace na mistrovství Evropy ve Francii a Havránkovi svěřenci nakonec nepostoupili, přestože dokázali doma porazit Itálii 2:0 dvěma trefami obránce Petra Rady, v Miláně s ní remizovat 2:2 a zvítězit na horké rumunské půdě 1:0.
Před šestnácti lety získal Cenu doktora Václava Jíry. Zemřel v sobotu 26. března v Jevanech, měl jednu dceru.
Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
