BERLÍN Německo nepomůže zadluženému Řecku. Kancléřka Angela Merkelová včera řekla, že o to Řekové ani nežádali. Oznámila to po jednání s řeckým premiérem Papandreem. Německý ministr hospodářství Rainer Bruederle to ale okomentoval úplně jinak: „Německá vláda nezamýšlí dát (Řecku) ani cent.“ Otázkou je, jak dlouho budou jejich slova platit. Řecké problémy s dluhy ohrožují totiž společnou evropskou měnu euro.
Zatím dobrý Evropští politici doufají, že řecká úsporná opatření pomohou zemi z krize bez jejich zásahu. Neformální předseda eurozóny, tedy zemí platících eurem, lucemburský premiér Jean Claude-Juncker prohlásil, že řecké kroky jsou dost důrazné, aby se Atény s dluhovou krizí vyrovnaly samy. Řecký parlament včera schválil už třetí balík úsporných opatření, tentokráte ve výši 4,8 miliardy eur (asi 123,7 miliardy korun). Vláda, která prezentovala úsporná opatření jako otázku národního přežití, přesvědčila poslance, aby o jejích návrzích na šetření hlasovali veřejně.
Mimo jiné parlament ve třech balíčcích odsouhlasil například snížení plateb veřejným zaměstnancům o deset procent (jde hlavně o různé příplatky), omezení výdajů nemocnic nebo zvýšení daně z přidané hodnoty, vyšší zdanění cigaret, alkoholu, elektrické energie a luxusního zboží. Vláda slibuje, že prostřednictvím těchto opatření sníží letošní deficit veřejných financí z loňských 12,7 procenta HDP na 8,7 procenta a do tří let ho dostane pod tři procenta HDP. Pravidla EU pro země používající euro totiž požadují, aby deficit byl právě pod oněmi třemi procenty.
Finančníci zatím hodnotí řeckou snahu pozitivně. Na chvíli se přestali bát, že země zbankrotuje. Když ve čtvrtek Řecko prodávalo své dluhopisy v hodnotě pěti miliard eur, zájem o ně byl větší, než si kdo dokázal představit. Řekové teď doufají, že další peníze si budou moci půjčit na lepší úrok než dosud. Letos ještě potřebují desítky miliard eur, převážně na splacení starých dluhopisů.
Protesty v Aténách Proti úsporám včera protestovali v Aténách odboráři. Demonstrace se jako obvykle zvrhla v násilí a policie musela rozhánět dav slzným plynem. Na 11. března vyhlásily stávku odbory GSEE a ADEDY, zastupující zhruba 2,5 milionu soukromých a veřejných zaměstnanců, tedy polovinu řeckých pracujících. Výzkum veřejného mínění provedený pro televizní stanici Skai TV ale ukázal, že ne všichni Řekové jsou proti všem schváleným opatřením. Padesát procent Řeků by bylo pro větší snížení základních platů veřejných zaměstnanců, 65 procent podporuje zvýšení daní na alkohol a cigarety a 82 procent daň z luxusu. Ovšem tři čtvrtiny Řeků jsou proti zvýšení daně z přidané hodnoty, daně na naftu a benzin a proti omezení příplatků státním zaměstnancům. Vláda tedy má alespoň nějakou podporu veřejnosti.
Otázkou ale je, zda úspory budou fungovat. Řecká vláda si totiž mimo jiné naplánovala, že letos získá o 1,2 miliardy eur více díky tomu, že se lidé přestanou vyhýbat placení daní, dále 1,4 miliardy z evropských fondů a že ucpe „díry“ v daňovém systému za další 1,1 miliardy eur. Jenže Řekové jsou proslulí tím, že neplatí daně a nejsou schopni dodržovat pravidla pro využívání evropských peněz. Navíc se už někteří finanční analytici i evropský komisař pro ekonomiku Olli Rehn nechali slyšet, že přijatá opatření stačí na dodržení řeckých slibů jen letos. Příští rok bude mít Řecko opět problémy se snižováním deficitu.
Není divu, že už v únoru členové eurozóny slíbili, že pokud řecká opatření nebudou stačit, budou jednat „koordinovaně a rozhodně“, aby udrželi finanční stabilitu. Neboli že Řecku půjčí. To včera nepopřel ani Juncker, ani Merkelová.
