Německá vláda sešněrovala opatření na překonání hospodářské recese a zajištění pracovních míst do dvou balíčků, z nichž první přijala už loni na podzim a druhý letos v lednu. Balíčky zahrnují podporu zkráceného pracovního týdne (Kurzarbeit), daňové úlevy pro občany i firmy, podporu výzkumu a hlavně investice do infrastruktury – na sanaci škol, nádraží či nemocničních budov.
Druhý balíček na tyto investice vyčlenil deset miliard eur a podle německého ministerstva financí bylo do srpna naplánováno na 20 tisíc projektů v objemu 7,5 miliardy eur, z nichž pět miliard poskytne stát.
Kromě toho vláda už loni na podzim vymyslela dohromady pětisetmiliardový balíček zahrnující státní garance za mezibankovní půjčky, poskytování překlenovacího kapitálu a odkup ztrátových úvěrů.
Hitem druhého balíčku bylo takzvané šrotovné. Stát nabízel 2500 eur každému, kdo si koupil nový vůz a současně nechal sešrotovat nejméně devět let starý.
Ekonomové stimulační opatření pokládají za jednoznačný úspěch, neboť opatření zvedlo prodej aut v automobilové velmoci o desítky procent.
Experti na automobilový trh se však také obávají, že poté, co byly ve středu prostředky na státní prémii vyčerpány, se prodej aut v Německu propadne. To se týká i české automobilky Škoda Auto, která podobně jako její mateřský Volkswagen, Opel, Renault/Dacia, Fiat či Peugeot ze šrotovací prémie profitovala hlavně díky výrobě menších vozů.
Velká závislost německé ekonomiky na automobilovém průmyslu se ukazuje i na urputné snaze německé vlády najít vhodného investora pro automobilku Opel, která jenom v Německu dává práci 25 tisícům lidí. Nekonečná jednání s prodávající americkou mateřskou společností General Motors nejsou ani po mnoha měsících u konce a v poslední době už není jasné ani to, zda se chtějí Američané Opelu skutečně vzdát.
