Široké pravomoci v boji proti terorismu dal BKA zákon z roku 2009. Na jeho základě mohou kriminalisté instalovat podezřelým do bytu kamery a mikrofony a nepřetržitě je sledovat. Mají právo odposlouchávat telefonáty podezřelých i osob, s nimiž podezřelí přicházejí do kontaktu. Zákon také umožňuje policii infikovat počítače podezřelých takzvanými trojskými koni, které předávají policistům informace o elektronické komunikaci, mimo jiné o obsahu e-mailů nebo o rozhovorech na diskusních fórech.
Razie v Německu po útoku na uprchlíky: stopy vedou do Česka |
Místopředseda ústavního soudu Ferdinand Kirchhof uvedl, že policie musí mít možnost narušit právo na soukromí, pokud je v sázce bezpečnost. Podle něj je však nynější rozsah pravomocí BKA nepřiměřený. Ústavní soud proto žádá, aby policie měla takto rozsáhlé pravomoci jedině v případech, kdy se zabývá akutní teroristickou hrozbou. V ostatních případech by možnosti odposlechů měly být omezeny.
Soud nicméně dosavadní zákon nezrušil. Nařídil však politikům, aby normu příslušným způsobem upravili nejpozději do poloviny roku 2018.
Široké pravomoci BKA kritizovala značná část německé politické scény, mimo jiné Zelení nebo bývalý ministr vnitra za Svobodnou demokratickou stranu (FDP) Gerhart Baum. Naopak současný ministr vnitra Thomas de Maiziére z Křesťanskodemokratické unie (CDU) právní úpravu hájil, podle něj poznatky, které BKA získal díky rozšířeným možnostem sledování, pomohly zabránit teroristickým útokům v zemi.
