Jak vypadám? Jsem velká a strašně tlustá, říká o sobě žena „kost a kůže“. Zkreslený pohled na vlastní tělo je typickým příznakem anorexie a bulimie - závažných onemocnění psychiky spojených s poruchou příjmu potravy. Choroba z 90 procent postihuje ženy. Nedávno vědci zjistili, že pacientky s těmito nemocemi mají vyšší práh bolesti. Méně než zdravému člověku jim vadí bolestivé podněty vyvolané teplem, chladem nebo ostrým hrotem. Pod světlem a v ledu Při jednom z pokusů pacientky a kontrolní skupina zdravých osob řešily matematické příklady a přitom jim na konečky prstů dopadal paprsek světla. Přístroj měřil, za jak dlouho ucuknou od zdroje tepla, které vyvolávalo bolest. „Počítáním jsme je schválně rozptylovali, aby se nemohli soustředit na stresovou situaci způsobenou bolestí,“ říká docentka fyziologie Anna Yamamotová z 3. lékařské fakulty UK, která společně s profesorkou Hanou Papežovou z Psychiatrické kliniky zkoumá vztah mezi vnímáním bolesti a poruchami příjmu potravy.
V pokusu „vyhrály“ na celé čáře anorektičky a bulimičky. Zatímco kontrolní skupina snášela tepelné záření šest vteřin, nemocné ženy vydržely devět. Podobné výsledky dostávají vědci po sérii experimentů, při kterých účastnice ponořily ruku až po zápěstí do směsi ledu a studené vody. Šlo o to udržet končetinu co nejdéle v nádobě. Pak se zjišťuje, jak silnou bolest ženy pociťovaly. Míru určovaly na škále od jedné do deseti. „Dostali jsme tak nejen objektivní časový údaj, ale také popis jejich subjektivního pocitu,“ říká docentka Yamamotová.
výzkumy jednoho zahraničního týmu vědců, kteří nemocným osobám promítali fotografie kaloricky vydatných a nízkokalorických nápojů. Když ženy spatřily tekutiny z první skupiny, zaznamenaly přístroje aktivitu mozkových buněk v oblastech spojených se stresovou situací. Stejná oblast se u zdravých lidí probouzí při vyvolávání bolesti teplem nebo chladem.
Při stresové situaci vyrábí organismus řadu hormonů a dalších látek působících jako analgetika. A protože jsou pacientky téměř stále pod stresem už jen z pohledu nebo z pomyšlení na kaloricky vydatný pokrm či nápoj, tělo si postupně na stres zvyká a nastavuje práh bolesti výše než normálně.
Ovšem tento postup nefunguje pokaždé. Při dalším experimentu pojídaly účastnice piškoty. Sladká chuť u lidí vyvolává pozitivní emoce a pod jejich vlivem pak roste práh bolesti.
Patrně je tomu tak proto, aby dítě těsně po porodu lépe zvládlo nástrahy a nepříjemné situace v novém světě mimo matčino tělo. První kontakt se sladkým mateřským mlékem v něm pak vyvolává pocity bezpečí a jistoty.
V pokusu s piškoty však měly zcela navrch zdravé účastnice. „Má to svoji logiku,“ vysvětluje docentka Yamamotová. U anorektiček a bulimiček vyvolala sladká chuť velmi negativní emoce a ty na rozdíl od pozitivních práh bolesti snižují.
Každá desátá umírá Anorexie a bulimie postihuje v rizikové kategorii mezi dvanáctým až sedmnáctým rokem věku šest procent populace v České republice, asi desetina nemocných umírá. Zhruba třetina až polovina se vyléčí, u dalších v různých podobách choroba přetrvává.
Výzkumem vnímání bolesti u pacientek s poruchami příjmu potravy se v Evropě a v USA zabývají přibližně čtyři týmy. Česká skupina vedená docentkou Yamamotovou a profesorkou Papežovou sleduje vztah mezi proměnlivou velikostí prahu bolesti a odhadem dalšího vývoje choroby. Už dnes například vědí, že v prvních třech letech se práh zvyšuje. Další poznatky, které by jednou mohly vést k novému postupu léčby, snad ještě přijdou.
***
Vydrží více, ale za vysokou cenu
Modelky omdlévající na molu jsou typickým příkladem žen, které trpí poruchami příjmu potravy - anorexií nebo bulimií. Tým českých vědců zjistil, že anorektičky a bulimičky mají vyšší práh bolesti a nepříjemné pocity vyvolané teplem, chladem nebo mechanicky jsou schopny snášet déle než zdraví lidé.
Anorexie
je charakteristická omezováním potravy až do jejího úplného odmítání.
Bulimie
je typická přejídáním a následným zvracením přijaté potravy.
V Česku těmito chorobami onemocní v rizikové kategorii mezi 12. až 17. rokem věku 6 % populace, každá desátá osoba umírá. Třetina až polovina se vyléčí, u dalších pacientek choroba v různých podobách přetrvává.
Při jednom z pokusů pokládají pacientky a zdravé osoby konečky prstů na paprsek světla a přístroj měří, jak dlouho nad zdrojem tepla prsty udrží. Anorektičky to vydržely o třetinu doby déle než osoby z kontrolní skupiny.
