Poslední prognóza z dílny ČNB ukazuje na to, že centrální bankéři se zvyšováním sazeb nijak pospíchat nemusejí. První zvýšení sazeb by totiž mělo nastat až na konci letošního roku. Při pohledu na celkovou inflaci se lze domnívat, že by sazby měly být již daleko výše.
Jenže prosincová inflace byla nad inflačním cílem ČNB jen kvůli potravinám, pohonným hmotám a regulovaným cenám či daním. A to nejsou zrovna věci, které by mohla centrální banka svojí měnovou politikou ovlivnit.
Ceny ostatních položek, které mají váhu na spotřebitelském koši okolo 60 procent, nerostou. A nerostou ani navzdory vyšším dovozním cenám, což ukazuje na záporné poptávkové tlaky do inflace. Spotřebitelská poptávka zůstává stále slabá a fiskální balíček či vysoká nezaměstnanost jí jen těžko pomohou.
Vyšší ceny potravin a pohonných hmot po určitém čase z inflace vymizí samy a inflace na konci letošního roku či na začátku toho příštího již opět může být pod inflačním cílem.
Centrální bankéři tak mohou být v klidu. Nemá smysl reagovat na něco dočasného, co nedokážou změnou úrokových sazeb ovlivnit. A pokud by mohly, tak jen za cenu vysoké volatility úrokových sazeb a kurzu. To by ovšem stabilitě ekonomiky nijak nepomohlo.
Sazby by tak mohly zůstat ještě po určitý čas beze změny a letos bychom se mohli dočkat jejich mírného růstu až v druhé polovině roku. Hráči na trhu úrokových sazeb jsou ve svých očekáváních agresivnější, když vidí až trojí zvýšení sazeb.
To se nám zdá ale příliš. Uvidíme, nakonec v Polsku a Maďarsku se zvyšováním sazeb již začali.
O autorovi| JIŘÍ ŠKOP, analytik, Komerční banka
