Důkazem je web Autonomních nacionalistů, spolu s Národním odporem nejvýznamnější české neonacistické organizace, kde se v neděli objevil šifrovací program s podrobným návodem, který umožňuje prakticky neprolomitelným způsobem šifrovat e-maily. Článek zároveň odkazuje na další obdobné návody, které radí, jak si zaheslovat disk počítače či se na internetu pohybovat v naprosté anonymitě.
Jedenadvacetistránkový návod je podrobný a věcný, přesto přesvědčení svého tvůrce nezapře: "Každopádně pokud to jeden z vás udělá špatně, nebude šifrování fungovat správně. Proto postupujte velmi opatrně!!! Je lepší se v prvních e-mailech ujistit, že vše funguje, jak má, než začít psát hned o útoku na úřad vlády a zapálení syna našeho pana premiéra," zní například jedno z varování. Autor zde přitom zjevně naráží na výhrůžky, kvůli kterým musela policie před nedávnem střežit syna předsedy vlády Jana Fischera.
Ironicky psaný článek s odkazem na šifrovací program, který si za necelý týden otevřelo už 759 lidí, tvrdí, že opatrnost je nutná kvůli údajnému porušování svobody slova: "Proč šifrovat, žijeme v demokratickém státě, dokonce máme i tu, tu... no jak se to jmenuje? Jo, svoboda slova. Málem jsem zapomněl... Nezapomněl, ale někteří mocipáni asi ano. A především kvůli nim jsem připravil následující návod na zprovoznění šifrované komunikace."
Odborník na extremismus Zdeněk Zbořil míní, že jde zjevně o reakci na aktuální úspěchy protiextremistické policie. "Za poslední, řekněme, rok se policejním expertům opakovaně podařilo proniknout k nejrůznějším špatně zabezpečeným elektronickým datům. To je oproti minulosti obrovský posun," říká politolog a soudní znalec.
Úspěšné zachytávání elektronické komunikace ultrapravičáků hrálo roli i při letošních dvou velkých vlnách zatýkání neonacistů. V červnu detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu zatkli 14 extremistů. Druhá, ještě rozsáhlejší, razie přišla 21. října, kdy policisté nad ránem v Praze, Českých Budějovicích, Brně a dalších místech zatkla celkem 28 lidí.
Podle Zbořila je ovšem jednou věcí elektronickou komunikaci radikálů získat a druhou uspět s takovými důkazy u soudu. "Co si budeme povídat, jde často o zásah do soukromí a je jen na soudu, jestli takto získaný důkaz připustí. Například v Německu soud podobnou praxi odmítl," připomíná politolog.
Návod na šifrování e-mailů neonacistům neradí vůbec špatně. Doporučuje jim použít takzvaného asymetrického šifrování, které bývá při dodržování všech bezpečnostních pravidel prakticky neprolomitelné.
Jedenadvacetistránkový návod je podrobný a věcný, přesto přesvědčení svého tvůrce nezapře: "Každopádně pokud to jeden z vás udělá špatně, nebude šifrování fungovat správně. Proto postupujte velmi opatrně!!! Je lepší se v prvních e-mailech ujistit, že vše funguje, jak má, než začít psát hned o útoku na úřad vlády a zapálení syna našeho pana premiéra," zní například jedno z varování. Autor zde přitom zjevně naráží na výhrůžky, kvůli kterým musela policie před nedávnem střežit syna předsedy vlády Jana Fischera.
Ironicky psaný článek s odkazem na šifrovací program, který si za necelý týden otevřelo už 759 lidí, tvrdí, že opatrnost je nutná kvůli údajnému porušování svobody slova: "Proč šifrovat, žijeme v demokratickém státě, dokonce máme i tu, tu... no jak se to jmenuje? Jo, svoboda slova. Málem jsem zapomněl... Nezapomněl, ale někteří mocipáni asi ano. A především kvůli nim jsem připravil následující návod na zprovoznění šifrované komunikace."
Odborník na extremismus Zdeněk Zbořil míní, že jde zjevně o reakci na aktuální úspěchy protiextremistické policie. "Za poslední, řekněme, rok se policejním expertům opakovaně podařilo proniknout k nejrůznějším špatně zabezpečeným elektronickým datům. To je oproti minulosti obrovský posun," říká politolog a soudní znalec.
Úspěšné zachytávání elektronické komunikace ultrapravičáků hrálo roli i při letošních dvou velkých vlnách zatýkání neonacistů. V červnu detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu zatkli 14 extremistů. Druhá, ještě rozsáhlejší, razie přišla 21. října, kdy policisté nad ránem v Praze, Českých Budějovicích, Brně a dalších místech zatkla celkem 28 lidí.
Podle Zbořila je ovšem jednou věcí elektronickou komunikaci radikálů získat a druhou uspět s takovými důkazy u soudu. "Co si budeme povídat, jde často o zásah do soukromí a je jen na soudu, jestli takto získaný důkaz připustí. Například v Německu soud podobnou praxi odmítl," připomíná politolog.
Návod na šifrování e-mailů neonacistům neradí vůbec špatně. Doporučuje jim použít takzvaného asymetrického šifrování, které bývá při dodržování všech bezpečnostních pravidel prakticky neprolomitelné.
