Často přehlížený, avšak o mnohém vypovídající ukazatel. Tak lze charakterizovat údaj o objemu vydávaných hypoték. Z množství vydaných hypoték lze snadno odvodit, jak se daří firmám, potažmo jejich zaměstnancům, jak roste stavební výroba, potažmo hospodářství. Lépe řečeno, mělo by být snadno odvoditelné. Podmínkou totiž je, že vydávané hypotéky musí odpovídat bonitě jejich příjemců a jsou patřičně zajištěné. Co hrozí, když tomu tak není, jasně ukázala krize na americkém hypotečním trhu, která v podstatě odstartovala krizi.
Z tohoto pohledu je včerejší zpráva o meziročním propadu objemu vydaných hypoték v Česku špatnou i dobrou zprávou zároveň. Špatnou proto, že vypovídá o probíhající krizi české ekonomiky. Lidé se bojí o práci, bojí se i utrácet a zadlužovat se. Klesá i stavební výroba. Dobrou proto, že indikuje i obezřetnost bank při vydávání hypotečních úvěrů.
O opatrnosti bank nejlépe vypovídá to, jak vysoko drží hypoteční úroky v době, kdy úrokové sazby na mezibankovním trhu stanovené ČNB jsou rekordně nízko. Průměrná úroková sazba dnes u hypotečních úvěrů činí 5,63 procenta. Tak vysoko byla i na počátku roku 2003. Tehdy však dvoutýdenní repo sazba dosahovala 2,50 procenta. Dnes je poloviční, tedy 1,25 procenta. Co to znamená? Ačkoliv banky získávají peníze za poloviční cenu, hypotéky klientům nezlevňují. Zanedlouho se přitom mohou dostat do pokušení úvěry zlevňovat, a možná k tomu budou i tlačeny různými hlasy volajícími po tom, aby svojí opatrností „nedusily ekonomiku“. Sledovat neviditelný varovný prst trhu se však vyplatí bankám i ekonomice.
