Těch je dnes nebývale mnoho. Mnozí mladí lidé si to pravděpodobně ani neuvědomují, ale doby, kdy nepřijetí na „vejšku“ znamenalo například pro muže nekompromisní nástup na dvouletou vojenskou službu, nejsou zase tak dávné.
Dnes by armáda, kdyby byla služba v ní ještě povinná, nejspíš ostrouhala. Pokud se totiž někdo rozhodl, že chce být studentem, docela určitě se mu to podaří.
Jaké má možnosti? Tu první už bezpochyby každý využil, když si podal nikoliv jednu, ale více přihlášek. Nevzali ho na zvolený obor v Praze nebo v Brně? Možná vyšla Ostrava, Opava nebo třeba České Budějovice. Že se mu nechce dojíždět? Pak jsou tu ještě vyšší odborné školy, eventuálně soukromé vysoké školy. A taky takzvané pomaturitní studium jazyků.
Na Moravě je větší zájem Za školné kolem dvaceti tisíc si neúspěšný adept vysokoškolského studia může prodloužit školní léta i se sociálními výhodami, které přináší status studenta, a zlepšit se v cizím jazyce nebo začít studovat další. Jednoleté denní pomaturitní studium má totiž všechny náležitosti řádného denního studia, a pokud následuje hned po dokončení střední školy, je jako takové uznáno ministerstvem školství. Studenti mají státem hrazené zdravotní i sociální pojištění, využívají všech studentských slev a jejich rodiče mají nárok na přídavky. (Denní pomaturitní studium mohou absolvovat samozřejmě i studenti starší, tedy nejen čerství maturanti. Pro ně však výhody statusu studenta neplatí.)
Platí, že nabídka kurzů je větší než poptávka. Jak připustila Andrea Křížová z Asociace jazykových škol ČR, pomaturitní studium jazyků zažívá odliv. Nikoliv ale všude stejně. Zájem o ně je větší na Moravě než v Čechách.
Jazykové školy se s tím vyrovnávají například tím, že nabízejí možnost kombinace jazykového kurzu a přípravných hodin pro přijímací zkoušky na vysoké školy.
„Tuto výuku jsme vypsali na základě průzkumu. Zjistili jsme, že velký podíl studentů z pomaturitního studia se chystá studovat na vysoké škole, a uvítali by tedy kombinaci pomaturitní angličtiny s přípravným kurzem. Největší zájem byl o testy studijních předpokladů, ekonomické fakulty a psychologii,“ konstatuje Světla Košková z jazykové školy Tutor.
Ještě před několika lety bylo jednoleté pomaturitní studium dost oblíbené. Rodiny, které chtěly, aby jejich potomek neskončil jen všeobecnou maturitou, měly pocit, že investovat do jazyků se rozhodně vyplatí.
Také proto se pomaturitního studia jazyků chytly i jiné než jazykové školy. Například Vyšší odborná škola cestovního ruchu Praha nabízí jednoletý kurz ve třech typech programů na dvou úrovních: Anglický program, angličtinu v kombinaci se světovými jazyky, angličtinu v kombinaci s méně frekventovanými jazyky, jako jsou portugalština, švédština, arabština, perština, čínština, korejština, japonština. Když se však zeptáte na podrobnosti přímo ve škole, dozvíte se, že se zatím nepřihlásil ani jeden zájemce, na lepší vyhlídky to nevypadá ani v následujících týdnech, a škola proto letos pomaturitní studium jazyků nakonec neotevře.
Naopak třeba olomoucké Linqua Centrum si na nedostatek zájemců nestěžuje. Prý je přihlášek přinejmenším jako loni.
Nový trend: učit se čínsky A o které jazyky je zájem? Podle zástupců agentur volí rodiče i studenti stále nejčastěji angličtinu, která se stala univerzálním dorozumívacím jazykem. Její znalost je tedy již v požadavcích zaměstnavatelů téměř samozřejmostí.
„Renesanci však zažívá například také ruština a naprostým trendem současnosti je studium čínského jazyka. Ve středoevropském prostředí je ale stále atraktivní němčina, francouzština či španělština,“ říká ředitel středoevropské jazykové a překladatelské agentury CEET David Matuška.
Zároveň přidává pohled z druhého břehu, tedy budoucích zaměstnavatelů. „Například v Praze působí stále více firem ze Skandinávie. Angličtina je nutností, kdo ale umí navíc ještě švédsky, norsky či jako v případě společnosti Nokia finsky, ten má samozřejmě body navíc. Lidé by měli tyto trendy sledovat a snažit se při budoucím hledání uplatnění něčím upoutat a odlišit.“
Denní pomaturitní studium jazyků začíná v září a trvá do konce června. Do školy se chodí zpravidla na čtyři hodiny denně, při nichž se student věnuje studiu hlavního zvoleného jazyka. Většina škol ale nabízí ještě doplňkové jazyky nebo předměty. Před zahájením výuky jsou zájemci o studium rozřazováni do skupin podle úrovně znalostí.
Jste-li dostatečně pokročilí, najdete kurzy, které vás připraví na státní nebo - nyní žádanější a uplatnitelnější - mezinárodní jazykové zkoušky. Osvědčení o absolvování kurzu, či dokonce o složení některé ze zkoušek se může hodit jak v případě dalšího studia, tak při hledání zaměstnání.
