Tak nám oslavují Martinů, paní Müllerová... Přesněji řečeno slavíme rok Martinů a ohledně významu Bohuslava Martinů se nedávno v LN rozhořela polemika.
Nepletl bych se do toho, kdybych nedávno nelistoval knihou Antonína J. Liehma Generace, konkrétně rozhovorem s Milanem Kunderou. Ten zde vzpomíná na svého učitele Václava Kaprála a říká: „Historie umění je totiž krutá a zapomnětlivá. Redukuje si sama sebe na pár nejvýznamnějších osobností, jimiž je možno postihnout a vyložit epochu, a všechny ostatní odhazuje stranou. Martinů (třeba i on je z odstupu skladatel minorum gentium) je jistě větší hudební osobnost než Kaprál, který ale napsal dvě tři skladby zcela jedinečné a ničím nenahraditelné. Jeho úžasně ryzí Uspávanky by byly proslulé, kdyby byly podepsány dejme tomu právě jménem Martinů.“ Ovšem rozhovor s Milanem Kunderou jsem nalistoval proto, abych našel, co říká o svém dalším učiteli Pavlu Haasovi, bratrovi herce Huga Haase. Byl tenkrát začátek války: „I moje první tištěná básnička ze sedmačtyřicátého roku, podivně morbidní, se jmenovala Na paměť Pavla Haase. Stěhovali ho tehdy z bytu do bytu a já za ním chodil s notovým sešitem i do toho posledního podnájmu, kde už bydlil v jedné místnosti s několika jinými Židy. Odtud ho odvlekli do Terezína, odkud se nevrátil.“
A jméno Pavla Haase se také objevuje v nyní česky vydaném románu Austerlitz německého autora W. G. Sebalda, a to právě v souvislosti s terezínským ghettem. Do Terezína se z Prahy vydává hlavní hrdina románu, neboť to byla také nucená cesta jeho matky – ze shromaždiště ve Veletržním paláci.
W. G. Sebald doplňoval své texty „dokumentárními“ fotografiemi a nechybí ani záběry z terezínských ulic, které ukazují, že je to město mrtvolné, bez života... Německý autor dával často také věci do souvislostí, proto překvapí, že po jménu Pavla Haase nezmínil Milana Kunderu. Nevěděl o tom? Nebo Milan Kundera nepatřil do Sebaldova myšlenkového světa? Či se mu to jen nehodilo do kompozice románu? Oba nicméně psali o Franzi Kafkovi. A Milan Kundera upozorňuje i na souvislost Maxe Broda a Leoše Janáčka: „Připadá mi příznačné, že radikální zásluhu na probojování Janáčka měl právě Max Brod, německý Žid, tedy člověk, který stál pro českou kulturu rovněž ,jinde‘.“ A Sebald byl Němec žijící v Anglii. A Kundera zase žije ve Francii.
O autorovi| Ondřej Horák redaktor LN
