Nizozemci hlasují o pravomocích tajných služeb. Obavy vzbuzuje turecká vláda i kyberútoky

„Hlavní problém mají Nizozemci s tím, že bezpečnostní složky budou moci sledovat internetovou komunikaci necíleně. Dosud mohly tajné služby monitorovat záznamy komunikace jen v případě, že měly adresné podezření na kriminální činnost, a to se teď změní,“ vysvětluje politoložka Irena Kozmanová.

Nizozemci jsou si velmi dobře vědomi, že v době rostoucí intenzity kyberútoků, přesouvání kriminální komunikace do internetového prostoru a zneužívání osobních dat k ovlivnění politiky musí dojít k obnově stávající legislativy.

„Nizozemci jsou velmi citliví na témata, která se týkají digitalizace, nových technologií a ochrany osobních údajů, a i proto je referendum v zemi velmi diskutované,“ konstatuje politoložka. „K iniciování konzultativního referenda bylo potřeba sehnat tři sta tisíc podpisů. To se organizátorům podařilo velmi rychle, což ukazuje, nakolik otázka ve společnosti rezonuje.“

Nizozemské občany podle Kozmanové znepokojuje hlavně možnost, že by mohlo dojít ke zneužití osobních dat či prozrazení novinářských zdrojů. Na jednu stranu sice Nizozemci důvěřují svým tajným službám a kontrolním mechanismům, na stranu druhou vědí, že postoupení tak rozsáhlých kompetencí státu je nevratné a možnost zneužití v budoucnu nelze vyloučit.

„Zásadní roli pro zabývání se otázkou ochrany informací hraje Turecko,“ říká nederlandistka. „Zákon totiž ošetřuje i sdílení informací s dalšími státy. Představa, že se údaje lidskoprávních aktivistů nebo kritiků současné turecké politiky dostanou do rukou Erdoganova režimu, proto vyvolává velké znepokojení. Problémem, na který kritici zákona poukazují, je zejména možnost sdílet data nevyhodnocená, tedy taková, u kterých nelze zaručit, že neobsahují problematické informace.“

Nizozemci umí problémy občanům vysvětlit

„Zastánci zákona naopak argumentují, že zákon má proti takovému nebezpečí pojistky. Informace mohou být například sdíleny pouze se zeměmi, které splňují demokratická kritéria, což současné Turecko není,“ vysvětluje Kozmanová. 

Po legislativní stránce je prý zákon připraven dobře. Obsahuje několikastupňovou kontrolu žádostí o data a předepisuje, aby byly tyto žádosti co nejvíce konkrétní.

Dobrá byla podle nederlandistky i informovanost Nizozemců o kampani. Proč je zákon potřebný, nakolik občany zasáhne a do jaké míry bude internetová komunikace tajné složky zajímat, vysvětlovaly mimo jiné interaktivní volební kalkulačky a grafy. 

Nizozemské tajné služby mají důkazy o ovlivnění voleb v USA. Pronikly do sítě ruských hackerů

Zvýšení aktivního zájmu občanů o to, jak stát nakládá s jejich právy v digitálním prostoru, je už před uzavřením referenda obecně považováno za hlavní přínos jeho konání.

Odhadovat, jak referendum dopadne, si politoložka netroufá. Podle ní bude záležet na volební účasti ve volbách do zastupitelstev, s nimiž je referendum spojeno. Spor panuje i ohledně toho, jak vůbec odpověď ano či ne novému zákonu interpretovat – hlasovat se totiž může pouze o zákonu jako celku, ne jeho jednotlivých částech.

Zároveň je problematické, že referendum má čistě poradní charakter a nezavazuje vládu ke změně již přijatého zákona. Současná vláda se k referendu o zákoně, který připravila, nestaví příznivě. Její představitelé dali jasně najevo, že zákon vstoupí v platnost, ať již referendum dopadne jakkoli. Zároveň již dříve do svého vládního prohlášení začlenila zrušení poradního referenda jako takového. Sám premiér Rutte část voličů urazil tím, když referendum označil za volnočasovou aktivitu srovnatelnou s výrobou krajek.

„Konání referenda přesto znamená silný signál vládě, aby se konkrétními body zákona znovu zabývala. Byť jsou si Nizozemci dobře vědomi, že je potřeba vybavit tajné služby kompetencemi pro boj s teroristickými i digitálními útoky, zároveň jsou si dobře vědomi i rizik, která plynou z možného zneužití dat státem – ať už vlastním nebo cizími,“ uzavírá Kozmanová.