VĚDNOHUBKY
Když polijete počítač limonádou, můžete se jen modlit, aby po uschnutí fungoval. Za pár let by se to mohlo změnit a do notebooků, přesněji do jejich baterií, budeme lít sladké nápoje schválně. Vědci z Univerzity v Saint Louis totiž tento týden na setkání Americké chemické společnosti představili nový typ palivového článku, který vyrábí elektřinu z cukrového roztoku nebo rostlinného oleje.
Funguje na stejném principu jako mitochondrie – malé orgány v našich buňkách, přezdívané „buněčné elektrárny“, které přeměňují cukr a tuky na chemickou energii. Prototyp sestavený z vrstvy mitochondrií umístěný mezi dvěma elektrodami zatím funguje jen v laboratoři. Autoři ale věří, že za pár let by takové palivové články mohly napájet nejrůznější bezdrátová elektronická zařízení včetně přenosných počítačů, automatických meteorologických stanic a nejrůznějších monitorovacích senzorů.
Dva objevy vzdálených planetárních soustav oznámili tento týden astronomové. Matthew Holman z Harvardova–Smithsonova centra astrofyziky v americkém Cambridge s kolegy analyzoval data z družice Kepler, která už déle než rok sleduje oblast se 150 tisíci hvězd na hranici souhvězdí Lyry a Labutě. Včera v online vydání časopisu Science zveřejnili objev dvou planet o velikosti Saturnu obíhajících kolem hvězdy Kepler-9, která je srovnatelná s naším Sluncem. Dosavadní měření naznačují, že kolem hvězdy krouží také menší planeta pozemského typu. Posláním družice je hledat právě planety podobné Zemi.
Studie byla zveřejněna jen tři dny poté, co zástupci Evropské jižní observatoře na mezinárodním kolokviu ve Francii oznámili, že pomocí dalekohledu v Chile rovněž našli dosud neznámou planetární soustavu, a to u hvězdy HD 10180 podobné Slunci. Článek s jejím popisem odeslali do časopisu Astronomy and Astrophysics.
Kolem hvězdy obíhá hned pět planet o velikosti Neptuna a pravděpodobně také další dvě planety – jedna podobná Saturnu a druhá naší Zemi. Pokud se to potvrdí, půjde mimo sluneční soustavu o dosud nejpočetnější známý planetární systém. Dosud astronomové znali přes 480 exoplanet, ale jen patnáct soustav s nejméně třemi planetami. Největší počet pěti planet byl dosud znám pouze u hvězdy 55 Cancri.
Vstupujeme do nové éry výzkumu exoplanet – od objevování jednotlivých těles ke studiu celých planetárních systémů, uvedl v tiskovém prohlášení Christophe Lovis, jeden z autorů druhého objevu.
Po třetím pivu je každá žena krásná. Britský vědec Lewis Halsey z Roehamptonské univerzity nyní zjistil, proč tomu tak je. Jeho závěry zveřejnil odborný časopis Alcohol. Obecně považujeme za hezčí souměrné obličeje. Halsey s kolegy připravil dvacet dvojic fotografií obličejů stejných osob, z nichž jednu vždy v počítači „zošklivil“ – upravil ji tak, aby byla méně symetrická. Pak je dával v hospodách k posouzení 64 studentům, u nichž zároveň dechovou zkouškou zjišťoval promile alkoholu v krvi.
Střízliví studenti jednoznačně preferovali souměrné obličeje, s rostoucím alkoholovým opojením se rozdíly stíraly a opilým studentům přišly všechny obličeje stejně krásné. Na závěr dobrá zpráva pro ošklivé muže: ženy ztrácejí schopnost rozeznávat souměrné rysy rychleji než muži. Halsey to vysvětluje tím, že muži se víc zaměřují na vizuální podněty, takže se na vzhled svých potenciálních protějšků víc soustředí.
O autorovi| Eva Vlčková redaktorka LN
