„Z hlediska ochrany a dalšího vývoje jsou obojživelníci ve velmi nepříznivé situaci,“ řekl Jan Plísník z Agentury pro ochranu přírody. Organismus obojživelníků totiž nedokáže vzdorovat agresivním látkám, kterými své okolí zamořil člověk.
Obojživelníci potřebují k životu vlhké prostředí, které však kvůli intenzivnímu zemědělství, stavění dálnic, silnic a rozrůstání městských aglomerací, rychle mizí.
Uškodil i nedostatek sněhu Může to zajít až tak daleko, že polovina druhů českých žab úplně vyhyne do roku 2050. „Ano, je to pravda, obojživelníci jsou velmi citliví na změnu životního prostředí a polovině druhů nejen českých, ale i evropských žab hrozí vyhubení do čtyřiceti let,“ soudí Plísník.
V ČR žije jednadvacet druhů žab a ohroženy jsou všechny. Situace byla pro obojživelníky letos o to horší, že na horách bylo málo sněhu. Na jaře proto chyběly malé vodní plochy, nutné k rozmnožování obojživelníků. „Už dnes klesá početnost jejich stavů velmi rapidně. Také kvůli tomu, že se mezi nimi šíří různé nemoci,“ varuje Plísník.
Ochranářské organizace proto vyhlásily rok 2008 za Rok žáby a snaží se v rozsáhlé kampani získat podporu široké veřejnosti. V Česku se do evropské kampaně zapojilo čtrnáct zoologických zahrad. Cílem akce je zpřesnit evidenci ohrožených druhů a vypracovat plány na jejich ochranu a u krajně ohrožených druhů zahájit záchranný chov v zajetí s možností pozdějšího návratu do přírody.
Podobně jako obojživelníci jsou na tom také motýli, ptáci, ryby, ale i různé květiny. Například denní motýl žluťásek barvoměnný žil na většině území republiky, v současnosti přežívá už jen v Bílých Karpatech. „Z výsledků každoročního monitoringu vybraných druhů a biotopů České republiky a aktuálních Červených seznamů vyplývá, že ohroženo a na ústupu je více než polovina sledovaných rostlinných a živočišných druhů,“ uvádí zpráva.
Ptáci jako indikátor Příkladem vymírajícího druhu je v Česku čejka chocholatá. Mezi lety 1982 a 2007 poklesly její stavy o více než devadesát procent. Podobná situace je ve většině zemí Evropy. „Mizí ekosystémy, přirozené prostředí, ve kterém mohou žít. Nejlepším indikátorem jsou právě ptačí druhy. Čejka žije především na podmáčených loukách. Oni jsou zajatcem louky, která je nakonec posečená i s hnízdem a s mláďaty,“ upozorňuje mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.
Motýli jsou další skupinou, která doplácí na činnost člověka a především nevhodné hospodářské využívání krajiny. Podle zprávy je v různém stupni ohrožení 73 druhů denních motýlů, tedy 51 procent z dosud přežívajících 143 druhů. „Celkový počet vyhynulých a ohrožených druhů pak dosahuje plných 56,6 procenta,“ uvedli nedávno ve své studii Jiří Beneš a Martin Konvička z Entomologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích. Vědci vycházeli z mapování výskytu českých denních motýlů.
