Slovenské hospodářství roste vyšším tempem (8,7%oproti 5,8 %), což není v průběhu patnácti minulých let výjimka, ale spíše pravidlo. Pokud by se slovenská ekonomika přibližovala české stejným tempem jako v minulých patnácti letech, za dalších patnáct let se české zcela vyrovná. Podobně je tomu s platy - průměrný slovenský plat se dostal už na téměř dvacet tisíc slovenských korun (český je v přepočtu 27,5 tisíce slovenských korun) a stáhl rozdíl z devadesátých let na polovinu.
Na rozdíl od Česka však ještě pořád stovky tisíc Slováků odjíždí pracovat do zahraničí, odkud posílají domů třicet miliard slovenských korun, čímž se Slovensko podobá chudému Polsku a balkánským zemím. V přitažlivosti pro zahraniční investory Slovensko díky rovné dani a nižším platům Česko téměř dohnalo, ale kvůli dlouhé české průmyslové tradici, kvalitnější infrastruktuře a strategické poloze ještě nepředehnalo.
V některých oblastech, například v důchodové reformě, má Slovensko před Českem díky reformám vlády Mikuláše Dzurindy v letech 2002-2006 dokonce náskok. Náskok, který sice za „nereformní“ vlády premiéra Roberta Fica nezvětšuje, ale ani neztrácí. I proto, že reformy Topolánkovy vlády odmítají slovenští pozorovatelé nazývat reformami.
