7. května 2010 Lidovky.cz > Zprávy > Noviny

Kuchyně je grunt

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce

Zařizování kuchyně je radost. A kdo tvrdí, že ne, ještě si to nevyzkoušel. Platí to zvláště dnes, kdy jsou možnosti téměř neomezené.

Když jsem si před pěti lety zařizovala kuchyň, s velkým sporákem, lednicí i troubou, říkali mi kamarádi trochu posměšně hospodyňka – sami měli doma sotva mikrovlnku nebo dvouplotýnkový vařič a čas strávený v kuchyni považovali za ztracený,“ vzpomíná architektka Tereza. „Nedávno se u mě doma kamarád podivoval žlutému obložení stěny za sporákem. Musí to být hrozně nepraktické, kroutil hlavou. – Ale ty vlastně moc nevaříš, dodal vzápětí,“ říká Tereza a nahlas uvažuje, jak se to stalo, že se z „hospodyňky“ během pár let stal kuchařský elév, zatímco ti, co měli sporák za lapač prachu, najednou s nadšením tráví v kuchyni hodiny a hodiny, odebírají Apetit a výběr té nejdokonalejší trouby řadí v žebříčku důležitosti někam mezi koupi rodinného auta a sedačky do obýváku.

Centrum domova

Nejen gastromaniaci mívají dnes při zařizování kuchyně opačný problém, než měly mladé páry před pětadvaceti lety: škály barev, materiálů a stylů namíchají skoro nekonečný seznam možností, jak tohle důležité centrum bytu pojmout. Módní trendy coby vodítko tu pomohou jen částečně – málokdo kuchyň plánuje za dva roky vyměnit. Chce to něco moderního, funkčního, ale svým způsobem nadčasového, něco, kde stačí změnit pár detailů, aby byl prostor najednou úplně jiný. Tahle cesta se osvědčila třeba technikovi Janu Paškovi: „Když jsem plánoval kuchyň, kterou mám propojenou s obývacím pokojem, věděl jsem dopředu, že chci červenou linku. Ve studiu, kde jsem ji pak objednával, mě ale zaujal i design zebrano. Červené jsem se ale nechtěl vzdát, tak jsem linku udělal v zebranu, obklady za ní červené a protější zeď i doplňky v obýváku jsem ladil také do červena. Až mě rudá omrzí, jednoduše vyměním obkladovou desku za linkou, nově vymaluju a vyměním červené doplňky za jinou barvu – a budu mít nový byt, třeba do zelena,“ směje se.

Přestože jsou podle prodejců kuchyňských linek Češi při výběru kuchyní poměrně konzervativní, lze několik stálic i nastupujících trendů v jejich zařizování vytipovat. Vedle už zavedeného spojování kuchyně s jídelnou na popularitě neztrácí ani jejich propojování s obývacím pokojem. Výsledný prostor se pak stává přirozeným místem pro setkávání členů rodiny a hostitel není při přípravě jídla ochuzen ani o společnost nečekané návštěvy. Přirozené propojení obou částí místnosti může podpořit barový pultík, na nějž lze jídlo rovnou servírovat a který – zejména v menších bytech – může jídelnu částečně, či dokonce zcela nahradit. Řada výrobců kuchyňských linek má dnes navíc i programy pro obývací pokoje, které vycházejí z designu a zpracování linek, výsledný otevřený prostor je tak možné sladit takřka dokonale.

Samotnou linku lze v zásadě pojmout dvěma způsoby: v moderním minimalistickém stylu, nebo v tradičnějším duchu á la prázdniny u babičky. Nejspíš právě proto, že nám rustikální kuchyně evokují teplo domova, neztrácejí na oblibě. Stále populárnější jsou ale podle prodejců čisté linie a moderní, snadno omyvatelné materiály. „Tradiční kuchyně mají svou klientelu, ale na celkovém prodeji se podílejí jen asi z 15 procent,“ shodují se prodejci. Pokud byste ale v designech kuchyňských linek přece jen chtěli ctít nejnovější trendy, vsaďte na laky ve vysokém lesku. Velmi dobře vypadají na sněhobílých či krémových linkách, ale opravdu in jsou v kombinaci s barvami: s fialovou a pro nadcházející sezonu – a také pro ty odvážnější – hlavně s oranžovou. Nadčasová je naopak slonová kost, která patří mezi nejoblíbenější už několik let. Syté barvy, zejména v lesku, jsou pak dobře kombinovatelné s decentnějšími dýhami bez laku, například s americkým ořechem, teakem či tzv. světlou wenge. Na ústupu je prý naopak zmíněné zebrano, podle výrobců linek se jej už lidé nabažili a poptávají spíše jednobarevná dřeva, respektive jejich imitace.

Za dvířka lze ostatně schovat i větší spotřebiče, jako je lednička, myčka, trouba, případně pračka, pokud ale vlastníte pěknou solitérní lednici, nebojte se ji „přiznat“. Například společnost Gorenje využila stále živou retro vlnu a už loni uvedla na trh řadu kombinovaných chladniček OldTimer. Oblé kousky s masivními úchyty si pro někoho možná překvapivě skvěle rozumějí s moderním interiérem.

Každodenní pomocníci

Vedle vestavěných spotřebičů se čím dál více prosazují i tzv. vnořené dřezy, tedy zabudované pod úrovní linky, u nichž nejsou patrné žádné škvíry, kde by se mohla usazovat nečistota. Podle výrobců linek se lidé naučili připlatit si za kvalitu i v případě pracovních desek – dřevotřísku a lamino střídá granit či kámen, respektive křemičitý písek, který desce dodá potřebnou tvrdost.

Zdaleka nejčastěji ale asi v kuchyni sáhneme po menších spotřebičích – rychlovarné konvici, kávovaru či toasteru. Kdo se nejen ráno neobejde bez skvělé kávy, neměl by šetřit na espressovači. Celokovová Prima Donna od DeLonghi umí připravit nejen klasické presso, ale i caffe latte či latte macchiatto. Stylové kousky, které rozhodně nebudete schovávat, zase nabízí například Kenwood.

Zapálení kuchaři ale ocení hlavně funkční náčiní. Základ je bezesporu dobrý nůž a pánev. Například keramické nože od Tescomy s čepelí AZZA se hned tak neztupí, mají protiskluzovou rukojeť a slibují šetrnost i vůči zpracovávaným potravinám. Stejná značka, stejný materiál: pánve ecoPRESTO s keramickým povrchem překvapí nejen netradičním bílým dnem a vysokou odolností, ale i cenou, která začíná na 349 korunách.

Při zařizování a zejména výběru kuchyňské linky ale bez ohledu na trendy platí jednoduché pravidlo: měli bychom se v ní cítit dobře – ať už jsme vaření propadli, nebo v ní po ránu sotva zalijeme čaj. Jestliže tedy milánský veletrh nábytku diktuje pro letošek oranžovou, příští rok bude nejspíš všechno jinak. Pokud je ale pomerančová vaše zamilovaná barva a rádi se jí obklopujete, určitě si v ní linku pořiďte – bez ohledu na názor návštěvy i odborníků přes design. Ti v ní vařit nebudou. ?

Iva Pospíšilová




Najdete na Lidovky.cz