MOSKVA/PRAHA V den 85. výročí smrti vůdce světového proletariátu Vladimira Iljiče Uljanova zvaného Lenin se na moskevském Rudém náměstí chtěli zviditelnit jak jeho skalní odpůrci, tak i fanatičtí příznivci.
„Pravoslavní monarchisté“ se rozhodli konkurovat smutečnímu průvodu komunistů a omotali se obvazy tak, aby připomínali mumii. Když se ale snažili proniknout k mauzoleu, policie 25 z nich zadržela. Rudé náměstí bylo zcela uzavřeno a přístup k hrobce Lenina měla pouze delegace komunistů, která se předem ohlásila na moskevské radnici.
Monarchisté reprezentují tu část veřejnosti, která se přiklání k pochování Lenina na normálním hřbitově, nejspíše na Volkovském hřbitově v Petrohradě, kde je pro něj dostatek místa. Tam mohou podle monarchistů komunisté ve větším klidu uctívat památku svého idolu, který je teď centrem zájmu, ale také jako bizardní atrakce terčem posměchu návštěvníků Rudého náměstí. Lenin prožíval zklamání Člen vedení Komunistické strany RF Ivan Melnikov ale včera rozhořčeně prohlásil: „Zakopat Lenina do země znamená zakopat spolu s ním i touhy lidí po spravedlivějším životě.“ Komunisté také odmítají výsledky posledních výzkumů svědčící o tom, že Lenin těsně před smrtí prožíval velké zklamání. Sám prohlásil, že ve svém okolí nevidí žádného důstojného nástupce, navíc při poslední návštěvě Kremlu v roce 1923 zjistil, že se mu ze stolu ztratily tajné kompromitující materiály a opět ho ranila mrtvice. Podle historika Nikolaje Svanidzeho bylo tělo Lenina nabalzamováno proto, že někteří komunisté doufali v budoucnu v jeho oživení. Z jeho mozku zase chtěli „lék podporující genialitu“.
Otázka existence mauzolea se řeší od roku 1991, kdy se rozpadl SSSR. Nikdo z ruských prezidentů se ale zatím neodvážil Lenina pochovat. Počet příznivců mumie ale každým rokem klesá, nejspíš i proto, že obdivovatelé proletářského vůdce vymírají. V roce 2005 například chtělo tělo Lenina ponechat na Rudém náměstí přes 30 procent Rusů, koncem loňského roku to bylo podle Ruského centra pro výzkum veřejného mínění o 5 procent méně. Naopak 66 procent vystupuje za pochování vůdce bolševiků na jiném místě.
Politici a historici se také nemohou shodnout, co udělat se samotnou hrobkou, která po desetiletí slouží mj. jako tribuna při nejrůznějších výročích a vojenských přehlídkách. Z mauzolea hovořili sovětští i ruští vůdci včetně Stalina, Jelcina i Putina. Ten ostatně rozpad totalitního bolševického impéria prohlásil za největší katastrofu minulého století a Stalina pokládá za velkého vojevůdce, který vyhrál 2. světovou válku. Ostatně, Stalin i Lenin se v nedávné soutěži o největšího Rusa v historii umístili oba skvěle, v první desítce. Stalin na 3. a Lenin na 7. místě.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
