Od příštího týdne přechází boj EU proti klasické žárovce do ostré fáze. Je třeba dělat zásoby
Všem těm, kdo zastávají názor, že Evropská unie je abstraktní a nesdělitelný fenomén a že politik, který se proti ní buď vymezuje, nebo ji propaguje, jenom ztrácí čas, Brusel příští týden vytře zrak.
Jeho nařízením i čeští obchodníci od úterka ztratí možnost objednávat si do prodeje klasické žárovky s příkonem od 80 wattů výše. Vynález Tomáše Alvy Edisona přežil 130 let, ofenziva, která za několik dní začne, chce ale klasické žárovky z Evropy krok za krokem úplně vytlačit. Máme si kazit oči buď takzvanými úspornými žárovkami, nebo halogenovými lampami (na ty ale taky dojde), případně světelnými diodami LED. Pokud ani takové direktivy neovlivňují kvalitu našeho života, tak žijeme neovlivnitelné životy.
Příznivci všeho evropského jistě přijdou s tvrzením, že občané unie si na nový typ světla zvykli. Jenže občané unie si zvyknou jen proto, že jim nic jiného nezbude. Člověk si zvykne na ledacos, to ale není důkaz ničeho.
Zářivkovné Ovšemže tažení proti „edisonkám“ je součástí donkichotského tažení proti globálnímu oteplování. Souvislost mezi činností člověka a globálním oteplováním sice ještě pořád není vědecky prokázána, z principu předběžné opatrnosti se ale prý podle té teorie máme chovat. Vždyť co kdyby v Mezivládním panelu pro změnu klimatu (IPCC) měli pravdu.
Proč se ale princip předběžné opatrnosti neuplatňuje v otázce osvětlení? Většina očařů se přece také kloní k domněnce, že takzvané úsporné zářivky škodí lidem víc než edisonky, ačkoliv prokázáno to ještě nemají.
Péče o lidský zrak jako politická agenda nicméně nezní tak velkolepě jako boj s klimatem.
Celá směrnice vznikla nešťastným souběhem dvou věcí: potřeby aktivistů účastnit se nějaké té křížové morální výpravy (tentokrát za záchranu planety Země) a ekonomickým zájmem výrobců zářivek. Ty jsou na trhu už 25 roků, zákazníci si na ně přesto nezvykli a v poměru šest ku jedné dávají přednost klasice. Takže se těm nekňubům bude muset trošku pomoci ke štěstí. I v komisi počítají s tím, že přímým následkem směrnice budou Evropané nuceni vyměnit až 3,5 miliardy baněk.
Různí odborníci už zformulovali technické námitky, jimiž docela působivě nabourávají teze o úspornosti a ekologičnosti zářivek (viz například článek Jana Šimůnka na w w w . f r a g m e n -ty.cz), kromě pochybností o věcné podstatě záměru by nás ale měla zneklidňovat i nedemokratičnost, s níž je nám toto osvícenství vnucováno, a nemohoucnost řadového občana, do jehož života se vměšují úřady vzdálené tak, že proti jejich rozhodnutí nemá ani teoretického dovolání.
Hrobař klasické žárovky se jmenuje Andris Piebalgs, je to člen Evropské komise a autor podivuhodného výroku: „Evropským domácnostem zůstane stejná kvalita osvětlení, přitom ale ušetří energii, kysličník uhličitý i peníze.“ Samozřejmě, že pokud by to, co říká komisař Piebalgs, byla pravda, nebylo by třeba žádných zákazů a spotřebitelé by pro sebe takhle výhodné řešení objevili sami. Piebalgsův mluvčí Ferran Tarradellas nedávno německým novinářům úplně vážně vyprávěl, že při svých cestách s komisařem po Evropě nikde žádné demonstrace za původní žárovky neviděl: „Kameny po nás taky ještě nikdo neházel. Evropané stojí za námi.“
Ve skutečnosti si Evropané nakupují klasické žárovky do zásoby, neboť nové světlo vyluzované úspornými žárovkami je nepříjemné, a studené k tomu. Ve Francii a v Británii obchodníci už několik měsíců hlásí větší prodej obyčejných žárovek o třetinu, v Německu dokonce o stovky procent.
Každá móda jednou přejde Íránských ajatolláhů se EU sice bojí a na jejich snahu naučit se vyrábět jaderné zbraně zírá fascinovaně jako králík na krajtu, zato svým vlastním občanům si troufne mluvit i do toho, čím si mají svítit na nočním stolku. A dává jim najevo, že dokud po eurobossech nezačnou házet kamením, bude jejich vztek považovat za souhlas.
Úplně bezbranní naštěstí nejsme: tento týden se ještě můžeme předzásobit a nakoupit si klasické žárovky na několik roků dopředu. A modlit se, že třeba pod dojmem vývoje teplot na zeměkouli (zhruba deset let už nerostou, v posledních letech si dokonce občas troufnou i klesat) móda boje proti emisím skleníkových plynů přejde a my si zase začneme svobodně svítit.
***
Kromě věcných pochybností by nás měly zneklidňovat také nedemokratičnost, s níž je nám toto osvícenství vnucováno, a nemohoucnost řadového občana
O autorovi| Daniel Kaiser komentátor LN e-mail: daniel.kaiser@lidovky.cz
