Publikoval na devadesát čtenářsky přístupných děl, v nichž se zabýval osudy obyčejných lidí.
Do češtiny byla převedena též jeho díla Noc bloudění (Svoboda, 1970, přeložili M. a J. Šupovi), Zlato země (Naše vojsko, 1993, překlad Zdeněk Hrbata) z prostředí zlatokopů na Aljašce, příběh zápasníka Silák z pouti (Odeon, 1973, překlad Eva Strebingerová a Vladimír Brett). Dlouhé čekání (Svoboda, 1985, překlad Josef Hajný), drama dvou žen ve třicetileté válce, nebo Čas vlků (Československý spisovatel, 1980 překlad J. Šup), v němž líčí osudy povozníka, který se nechá najmout jako hrobník do tábora nemocných za morové epidemie v burgundském hrabství v roce 1839.
Syn pekaře a prodavačky v květinářství se přes odpor otce, který ho přinutil, aby se vyučil cukrářem a pak pracoval jako dělník v různých továrnách, prosadil prvním dílem ve třiatřiceti letech.
Dle jeho románu vznikl de la Patellierův film Hrom do toho! (1965) s Jeanem Gabinem o starém opilci, který poskytne ve svém domě azyl prostitutce, stejný režisér natočil adaptaci Noci bloudění coby snímek Otec a dcera (1966) s Fernandelem.
Neposedný psavec se za život údajně více než čtyřicetkrát stěhoval po celém světe, krátce pobýval i v bývalém Československu. V Kanadě se seznámil se spisovatelkou Josette Pratteovou, která se stala jeho druhou ženou.
Zemřel v úterý 5. října v Grenoblu.
Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek