Nikdy nezapomenu na den, kdy jsem pod mikroskopem uviděl cosi zvláštního, vzpomíná Robert Edwards na přelomový okamžik. Pro deník Guardian popsal, jak před více než třiceti lety sledoval vznik lidského zárodku ve zkumavce. Už tehdy byl přesvědčen o výjimečnosti svých výzkumů. „Dokázali jsme to, pomyslel jsem si.“
Edwards vyvinul metodu mimotělního oplodnění. A výsledky jeho práce byly opravdu přelomové – v roce 1978 přišlo na svět první dítě ze zkumavky. Brzy následovaly další. Dnes jsou jich na světě asi čtyři miliony.
Nejvyšší vědecké pocty se ovšem Robert Edwards dočkal až nyní, krátce po svých 85. narozeninách. Královská švédská akademie věd mu udělila Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. „Jeho poznatky usnadnily léčbu neplodnosti, onemocnění, které dnes trápí více než deset procent všech párů na světě,“ zdůvodnili své rozhodnutí švédští akademici.
Úspěšné spojenectví „Ocenění mě nepřekvapilo. Spíše mě mrzí, že Edwards dostal Nobelovu cenu tak pozdě,“ říká embryolog Pavel Trávník, který čerstvého laureáta osobně zná. Podotýká, že Edwardsův výzkum narušuje dogmata některých církví a proti jeho nominování se zformovala silná opozice. „Když se ale člověk problematikou blíže zabývá, nenajde v bibli ani u klasiků žádné důkazy o tom, že je mimotělní oplodnění neetické,“ podotýká profesor Trávník. Situaci přirovnává ke sporům o tvar Země. „Nakonec také všichni uznali, že je kulatá,“ říká Pavel Trávník.
Když ale Robert Edwards se svým výzkumem v 50. letech začínal, považovala to většina vědců za nebezpečné zasahování do přirozených procesů. Edwards měl ale na co navazovat. Čínský biolog Min Chu-e-Chang v roce 1959 zvládl oplodnění ve zkumavce u králíka. Proběhly i pokusy u dalších zvířat. V roce 1967 například vyvinul český biolog Antonín Pavlok ve spolupráci s Ann McLarenovou systém oplodnění v orgánové kultuře u myší. „Byla to tenkrát,pecka‘, kterou dokonce otiskl časopis Science,“ říká biolog Jaroslav Petr.
Edwards nejprve pochopil proces zrání vajíček u lidí, studoval hormonální vlivy a určil, která fáze životního cyklu vajíčka je pro oplodnění nejvhodnější. Zjišťoval také, za jakých podmínek spermie nejlépe plní svůj úkol. V roce 1969 se mu podařilo oplodnit vajíčko ve zkumavce.
Pak spojil síly s britským gynekologem Patrickem Steptoem, který byl průkopníkem laparoskopického odběru vajíček (žena by jinak musela podstoupit klasickou operaci, dnes už se využívá jen jehla a ultrazvuk). Dvojice navázala úzkou spolupráci a jejím nejhmatatelnějším výsledkem bylo první dítě ze zkumavky. V červnu 1978 se narodila Louise Brownová.
Vědci nejprve odebrali Louisině matce dozrálé vajíčko a v živném roztoku ve zkumavce ho smíchali se spermiemi Louisina otce Johna Browna. Během noci došlo k oplodnění. Druhý den pak lékaři vpravili zárodek do dělohy paní Brownové. Z dnešního pohledu vypadá celý postup jednoduše, ovšem koncem 70. let to byl přelom. A brzy následovaly další děti.
„Obtížné bylo tehdy všechno. Nejvíce si cením odvahy zkusit přenést zárodek do těla matky,“ podotýká profesor Trávník.
V roce 1980 založili Steptoe a Edwards v Cambridge kliniku Bourn Hall, vůbec první centrum pro mimotělní oplodnění na světě. Steptoe tam až do své smrti v roce 1988 působil jako vedoucí lékař. Kdyby nezemřel, zřejmě by Nobelovu cenu získal společně s Edwardsem. Prestižní ocenění se ale in memoriam neuděluje. Práce této dvojice Britů je krásnou ukázkou toho, jak dovést základní výzkum až do praxe.
Čech na stáži u nobelisty Těsně před sametovou revolucí se do Bourn Hall dostal i Pavel Trávník. „Stálo mě to hodně úsilí, ale podařilo se mi vycestovat do Anglie. Podíval jsem se na kliniku, která byla Mekkou všech lidí pracujících v asistované reprodukci,“ vzpomíná profesor Trávník. Seznámil se při té příležitosti i s Edwardsem, kterého později potkával na kongresech. „Je to velice aktivní člověk s ostrým úsudkem. Určité věci dokázal okomentovat tak přiléhavě, že to některým lidem nebylo příjemné. Otevřeně říkal, co si myslí,“ podotýká.
Embryolog Pavel Trávník byl součástí týmu, který Edwardse brzy následoval. Ve Fakultní nemocnici v Brně se v roce 1982 narodilo vůbec první dítě v tehdejším východním bloku počaté pomocí asistované reprodukce. „Chyběly nám přístroje i kultivační roztoky. Neměli jsme dost peněz na jejich nákup a vše jsme si museli vyrábět v podstatě na koleně,“ vzpomíná profesor Trávník. Oplodnění tehdy neproběhlo ve zkumavce, ale přímo ve vejcovodu, což byla světová rarita. I když šlo vlastně o východisko z nouze.
O dva roky později se pak v Brně narodilo dítě počaté klasicky ve zkumavce.
A kam se umělé oplodnění ubíralo? V roce 1991 se v Belgii podařilo „vstříknout“ spermii do vajíčka. Otevřela se tak šance i pro méně pohyblivé pohlavní buňky mužů. A už o rok později se nový postup využíval i v Česku.
Dalším mezníkem se stalo zkoumání genetické informace zárodku. Od roku 1999 lze zjistit, zda netrpí závažnou genetickou poruchou. A nyní se tato diagnostika ještě více zpřesňuje a stává šetrnější. „Pro veškeré testy nám postačí odebrat jedinou buňku,“ říká Trávník.
Texty o dalších cenách na straně 35
***
NOBELOVY CENY ZA ROK 2010
Cesta od základního výzkumu k aplikacím a také návrat k podstatě chemie. To jsou dvě zajímavé charakteristiky letošních laureátů. Britský embryolog Robert Edwards se dočkal uznání za celoživotní práci, která zahrnovala experimenty na zvířatech i praktické využití u lidí. Cenu za chemii si zase v předchozích letech odnesly medicínské výzkumy. Letos se však Královská švédská akademie věd, která prestižní ocenění uděluje, vrátila k podstatě chemie.
MEDICÍNA Robert Edwards, Brit, 85 let B Vyvinul metodu m mimotělního oplodnění a stál u narození prvního dítěte ze zkumavky. Díky jeho práci p přišly na svět už asi čtyři milion miliony dětí.
CHEMIE Akira Suzuki, Japonec, 75 let Richard Heck, Američan, 79 let Eiiči Negiši, Japonec, 75 let Vyvinuli chemické reakce, které umožňují vytvářet za účasti palladia složité uhlíkaté sloučeniny. Mnohé našly uplatnění v lékařství nebo elektronice.
Objevili uhlíkový materiál grafen s unikátními vlastnostmi. Jeho využití slibuje revoluci v elektronice i nové výzkumy v oblasti částicové fyziky.
FYZIKA Andre Geim, Nizozemec ruského původu, 51 let
Konstantin Novoselov, Brit ruského původu, 36 let
Nobelova cena za ekonomii nebyla vyhlášena do uzávěrky této přílohy
Disident, básník a literární kritik si nyní v Číně odpykává jedenáctiletý trest za sepsání výzvy Charta 08 k demokratizaci země. Inspirovala ho Charta 77.
Ve svých dílech zmapoval struktury moci a zobrazil odpor, revoltu a porážku jednotlivce. Pozitivních ohlasů se dočkal hlavně román Zelený dům.
MÍR Liou Siao-po, Číňan, 54 let Číňan
LITERATURA Mario Vargas Llosa, Peruánec, 74 let
V LABORATOŘI NAPODOBIL PŘÍRODU
Robert Edwards nejprve studoval, jak probíhá oplození u člověka. Celý proces potom úspěšně napodobil ve zkumavce. Otevřel tak cestu k léčbě neplodnosti.
3/ Oplození Do vajíčka proniká spermie; jakmile k tomu dojde, uzavře se přístup pro další spermie
Umělé oplození A/ Odebrání vajíčka Dříve se provádělo laparoskopicky, nyní tenkou jehlou pod dohledem ultrazvuku
Přirozené oplození 4/ Dělení buňky Oplozené vajíčko se začne dělit, vyvíjí se zárodek
1/ Dozrávání Vajíčko zraje ve vaječnících
2/ Ovulace Vajíčko putuje do dělohy
B/ Oplození Vědci spermií oplodní odebrané vajíčko
5/ Usazení Embryo se zachytí na děložní stěně a pokračuje vývoj
C/ Implantace Vyvíjející se zárodek vloží do dělohy
