Skutečně! Je tu! - raduji se, když předseda Asociace českých cestovních kanceláří Tomio Okamura otevře skříň a ukáže mi své kimono.
„Když se schýlí k večeru a jsem sám, probudí se ve mně mé japonské já, převléknu se do kimona, zastrčím si za pás samurajský meč, jen tak posedávám, popíjím zelený čaj a přemýšlím,“ nostalgicky říká Okamura upnutý v košili s vázankou. A jaká je jeho denní realita?
„Když jsem začal podnikat a vydělal první peníze -to mi bylo dvacet dva - kupoval jsem si nejdražší obleky a hodinky a myslel jsem si, že mě za to lidé budou obdivovat a mít mě rádi. Ale velmi brzo jsem zjistil, že to nějak není ono, že to vlastně nejsem já, a od té doby na oblečení víceméně kašlu. To znamená, že jdu do obchodu s oblečením stěží jednou za rok a klidně si navléknu děravé ponožky, ba dokonce i slipy,“ přiznává se.
„Své tři obleky mám vlastně jenom kvůli práci. Ke každému z nich mám dvě košile a dvě kravaty, aby to nevypadalo příliš jednotvárně. Ale když třeba mluvím v televizi, obléknu si často jen sako, košili a kravatu, protože kraťasy a tenisky nejsou v záběru vidět,“ prozrazuje Okamura, který si nakupuje výhradně kvalitní věci, aby je nemusel často obměňovat. „Podmínkou je ochotná obsluha, žádná fronta. Nejraději nakupuji v Reporter’s.“
Když se Tomia Okamury zeptáte na aktovku, narazíte. Žádnou totiž nenosí. „Jednou jsem si koupil takovou černou aktovku Salvatore Ferragamo asi za třicet tisíc. A od té doby chodím do práce bez tašky, protože mi přišlo líto, že bych si ji záhy odřel... Zjistil jsem, že nemám žádné věci, s kterými bych chtěl jít z domova do práce.“
1. Oblek, košile, kravata - Canali
Pánský oblek je takový kulturní nástroj k tomu, aby člověk vypadal čistě, elegantně a snad i trošku seriózně. Je to trochu něco jako kimono, které podobným způsobem zahladí určité nedostatky postavy. Všechny obleky mám od italské značky Canali.
Ne snad proto, že bych si na ní nějak zakládal, ale protože já sám nemám vůbec žádný vkus a ve zmíněném obchodě je pan Volf, velmi příjemný prodavač, který umí všechno báječně zkombinovat.
Lidé si díky němu myslí, že jsem velký elegán a mám vybraný vkus. Co se týče kravat, mám rád barevně výraznější kousky dobře sladěné s košilí.
2. Boty - Santoni
Slušné boty mám jenom troje, barevně sladěné s obleky. Nejčastěji ale nosím tenisky. Jen v super výjimečných situacích, stěží jednou za měsíc, si vezmu celý oblek i s botami. Kupuji je u tradičních italských výrobců, kteří je šijí ručně. Mám radost, když je to pěkná řemeslná práce, kterou udělal člověk, a ne stroj.
3. Hodinky - Omega
V pubertě jsem hrozně frajeřil a všechno jsem chtěl mít nej. Myslel jsem, že v tom je skutečná hodnota člověka. Mám sice jedny omegy, ale v podstatě je nenosím. Svoje hmotné věci omezuji na minimum, doma nemám ani jednu skříň, ani žádnou zvláštní výzdobu, přijde mi to zbytečné. Prach jsem a v prach se obrátím.
