Německý prezident Christian Wulff čtyřicet let poté, co bývalý kancléř Willy Brandt uctil památku židovských povstalců z varšavského ghetta, položil včera věnec k památníku polských hrdinů Varšavského povstání.
VARŠAVA/PRAHA Před čtyřiceti lety byl ve Varšavě pomník jen jednoho ze dvou povstání proti nacistickým okupantům, které za války v polském hlavním městě vzplanuly. Byť to tak tehdy nikdo nebral, dalo by se říci, že před čtyřiceti lety uctil tehdejší německý kancléř Willy Brandt pokleknutím před pomníkem Hrdinů ghetta hlavně památku obětí holokaustu a zoufalého povstání mladých varšavských židů.
U pomníku Varšavského povstání, kterým chtěl polský odboj na konci války zbavit metropoli nacistických okupantů, tehdy Brandt pokleknout nemohl, ani kdyby chtěl. Pomník hrdinů polského odboje totiž tehdy neexistoval a povstání celé, jako „neodpovědnou akci buržoazních živlů“, chtěli Moskva a polští komunisté vymazat z kolektivní paměti Poláků.
Německý prezident Christian Wulff včera před památkou varšavských povstalců nepoklekl, ale jménem generace, která se narodila až po válce, převzal odpovědnost za zločiny nacistů. „Nepředstavitelné zločiny, které byly spáchány Němci, naplňují nás Němce studem. Velice jsem prožíval chvíle, kdy jsem mohl položit věnce u pomníku Hrdinů ghetta a památníku Varšavského povstání,“ řekl včera Wulff, který navštívil polské hlavní město u příležitosti čtyřicátého výročí Brandtova gesta. S polským prezidentem Bronislawem Komorowským vystoupil včera před polskými studenty, kde Komorowski připomněl, jak velký význam Brandtovo gesto pro polské vnímání Němců mělo. „Brandt nám ukázal, že nejsou jen špatní Němci, revanšisté a revizionisté,“ uvedl Komorowski. Podle něho Poláky před čtyřiceti uklidnila i tehdejší smlouva se Spolkovou republikou, která garantovala polskou západní hranici na Odře a Nise.
Polský prezident, jenž označil dnešní vztahy s Německem za „vzor smíření“, dodal, že díky spolupráci s Berlínem roste i síla Polska v rámci NATO a Evropské unie. Přitom ještě před třemi roky, za tehdejší vlády bratří Kaczynských, byly vztahy s Berlínem ve vážné krizi. Od německých vyhnanců ze západního Polska zaznívaly požadavky na odškodnění, Polsko kontrovalo vypočítáváním astronomických škod, které způsobila okupace, spolupráce zamrzla.
Deklarace podle Česka Aby se dobré vztahy už nemohly zvrátit, by měla zajistit polsko-německá deklarace, na jejímž vytvoření se v pondělí v Berlíně dohodli polský premiér Donald Tusk a německá kancléřka Angela Merkelová. Diplomacie obou zemí by do půl roku měly připravit text, který by odpovídal parametrům českoněmecké deklarace, od jejíhož podpisu uplynulo už víc než deset let.
Komentář k tématu
čtěte na straně 12
