Přesto Soudní dvůr EU rozhodl, že i takto cíleným zásahem do rostlin vzniká geneticky modifikovaný organismus, tedy GMO. A na ty se v Unii podle směrnice z roku 2001 vztahují striktní pravidla.
Vědci zkoumají, jak lépe bránit masivním úhynům ryb v rybnících |
Nyní se v Evropě šikují vědci, kteří rozhodnutí soudu kritizují – hází prý do téhož pytle precizní postupy vedle vkládání cizích genů či náhodných mutací. „Výroku litujeme, neboť nereflektuje stav vědeckého poznání,“ praví se v apelu, který sepsal Dirk Inzé z centra rostlinné biologie VIB v Gentu.
Dosud se pod výzvu, jež volá po změně legislativy, podepsalo 93 vědeckých oborových ústavů – včetně šesti českých.
Stane se Evropa muzeem?
Je mezi nimi také olomoucké Centrum regionu Haná, v němž bádá špičkový vědec Jaroslav Doležel. Ten se zasloužil o přečtení genomu pšenice i ječmene a tuto neděli si převezme prestižní ocenění Česká hlava za skvělý výzkum.
„Jde o diletantské rozhodnutí Soudního dvora, které nebere v potaz poznatky současné vědy,“ řekl LN profesor Doležel. „Jak někdo trefně poznamenal, Evropa má šanci stát se muzeem zemědělství,“ dodává. Základního výzkumu se regulace přímo netýkají, ale dopadnou na výzkum aplikovaný.
Biotechnologické inovace a firmy se mohou přesunout z Evropy do zemí jako USA či Indie, což by přineslo ekonomické ztráty.
S tím souhlasí i další vědecká kapacita. „Rozhodnutí považuji jedním slovem za tragické. Nedává smysl ani z vědeckého, ani z ekonomického hlediska; dokonce ani z hlediska ochrany životního prostředí,“ říká Jiří Friml, jeden z nejcitovanějších Čechů, jenž bádá v rakouském středisku IST Austria. I to výzvu podepsalo. O tématu je nutné jednat. Proto ODS chystá na jaro parlamentní seminář.
