Analytik se v Česku proti trhu neprosadí, říká analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Ekonomové podle ní mají tendenci jít s davem a jejich první analýzy po zveřejnění například nových statistických údajů nejdou příliš do hloubky.
* LN Jak vypadá práce ekonomického analytika?
Analytik musí být člověk, který rozumí číslům, je takový cifršpion, má logické myšlení a umí psát. Naše komentáře totiž musí být srozumitelné jak pro klienty, tak pro novináře.
* LN Buďme trochu konkrétní. Můžete popsat, co například děláte v průběhu dne?
Největší stres je hned ráno. Většina bank posílá pravidelné ranní reporty klientům i novinářům. Téměř každý den vychází v devět hodin nějaká ekonomická statistika, například z Českého statistického úřadu či České národní banky. Do pěti nebo deseti minut musíme napsat rychlý komentář: jestli je to dobře, špatně a jaký to bude mít vliv. Pak máme půl hodiny na napsání delšího komentáře. Není možné si otevřít podrobné databáze a něco hledat. Na to je čas až odpoledne, kdy lze sestavit podrobnější komentář. Odpoledne pak píšeme zprávy klientům, popřípadě odpovídáme na dotazy novinářů. Neplatí nás však jenom za jméno, PR nebo servis klientům. Pracujeme i pro naši banku. Jsme samozřejmě zapojeni do risk managementu, radíme, jak by se banka měla orientovat, v jakých sektorech by měla být naopak opatrnější, podílíme se na vytváření scénářů vývoje ekonomiky a různých plánech a výhledech.
* LN Mluvíte o výhledech a předpovědích. Máte na ekonomické prognózy nějaké počítačové programy, nebo používáte spíše vlastní intuici?
Pokud jde o měsíční krátkodobé prognózy, tam ze sedmdesáti procent používám ekonometrii a počítačové programy. U prognóz na období dvou až čtyř let matematické modely a počítač už příliš nepomohou, vypomáháme si tak expertními odhady. Jedná se o směs intuice a znalostí předpokladů a vazeb v ekonomice. U odhadů tuzemského hospodářství vycházíme například z vývoje německé a americké ekonomiky. Člověk má v hlavě, že Německo působí na českou ekonomiku z osmdesáti procent a že se to projeví v průběhu jednoho až dvou kvartálů. Na základě znalostí jednotlivých kauzalit skládáme celkový obrázek.
* LN Opisují analytici od sebe?
Až na velmi smutné výjimky k opisování nedochází. Všichni se navzájem známe a byl by to osobní problém. Dotyčný by si zkazil reputaci u ostatních kolegů. Někdy se také informace převezmou, například z velkých bank, tam je ovšem slušné uvést zdroj. Pro někoho to vypadá jako opisování, ale opisování to není.
* LN Analytici prý ale mají minimálně tendence jít s davem. Je to pravda?
Tendence jít s davem tu bohužel je. Jenže analytik nemůže jít proti trhu, nakonec ale stejně zvítězí většina. Analytici, kteří jsou v Londýně, mají prognózy a jsou sledováni místními analytiky. Když například ekonom velké banky, dejme tomu JPMorgan, řekne, že koruna bude oslabovat, a doporučí své mateřské bance korunu prodávat. Banka ji prodává ve velkém a koruna začne skutečně oslabovat. Mimochodem kdyby člověk z malé země šel proti mínění trhu a měl pravdu, tak se to ukáže třeba až za půl roku. Klienti to pak už nevidí.
* LN Jaká je úspěšnost analytiků? Sleduje se to?
Je otázka, z čeho vycházet. Jedna možnost je změřit měsíční odhady, které dodáváme tiskovým agenturám, oproti skutečnosti. Kvůli pracnosti se to moc nedělá.
* LN Hodnotí vaši úspěšnost váš zaměstnavatel?
V bance je tendence hodnotit podle výsledků. Také nás banka hodnotí podle toho, jak se nám daří odhadovat budoucí vývoj. Jde i o to, jak pomáháme bance k hospodářskému výsledku. Součástí hodnocení je i to, jak často vystupujeme v médiích.
* LN Kolik je vlastně v České republice ekonomických analytiků?
Většinou působí ve velkých bankách v malých týmech. Určitě jsou jich desítky, odhaduji to tak přes třicet.
* LN Nemají analytici až příliš velký vliv na veřejnost?
Mám někdy dojem, že je to opačně. Že mají malý vliv. Nás sledují ti, kteří se ekonomikou profesně zabývají, kteří investují. Je to omezená skupina lidí. Většinu lidí zajímá obecně maximálně to, když je někde nějaká debata o průměrných mzdách. Lidé spíše práci analytiků zlehčují: říkají, no jo, zase něco povídají a kdo ví, jak to nakonec bude.
***
Kdyby analytik z malé země šel proti mínění trhu, a byť by měl třeba pravdu, tak se to ukáže třeba až za půl roku. Klienti to za tak dlouhou dobu už samozřejmě nevidí.
„Není pravděpodobné, že japonský automobilový průmysl získá velký podíl na americkém trhu“ časopis Business Week, 1968
„V USA je trh pro 100 tisíc mobilních telefonů a na celém světě bude v roce 2000 maximálně 900 tisíc užvatelů mobilů“ americká poradenská společnost McKinsey & Company ve své zprávě pro telekomunikační gigant AT&T, 1980
Analytik na strategický výzkum Jeho úkolem je sledovat trh a například upozornit investiční fondy, že se mají stáhnout z Jihoafrické republiky a více investovat třeba v Thajsku nebo v Malajsii. Také mají doporučovat manažerům a analytikům fondů, které sektory ekonomiky porostou a jaké jsou v úpadku. Metoda: Kombinace práce makroanalytika a akciového analytika. Jen matematické modely používají většinou jednodušší. Často prý jde jen o pár úkonů v Excelu. Úskalí: Kombinace nedostatků obou předchozích profilů.
„Úroveň akciového trhu dosáhla pravděpodobně trvale vysoké úrovně“ ekonom Irving Fisher, 1929, těsně před velkým krachem na newyorské burze
