Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Rok, kdy má přijít revoluce

Česko

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek svede v roce 2008 bitvu o sedm reformních zákonů. Vše nasvědčuje tomu, že to bude bitva více politická než odborná.

Měly by to být největší změny v českém zdravotnictví od roku1992, kdy byl v Česku zaveden systém veřejného zdravotního pojištění. Zda budou odvážné vize skutečně naplněny, rozhodne osud sedmi nových zákonů, které chce ministr zdravotnictví Tomáš Julínek v průběhu roku 2008 protlačit parlamentem. První ohlasy i z řad koaličních zákonodárců napovídají, že to vůbec nebude mít lehké.

Nové právní normy mají překopat téměř vše, na čem poskytování a financování zdravotní péče u nás zatím stojí. Tři zákony (o zdravotních službách, o specifických zdravotních službách a o zdravotnické záchranné službě) se týkají poskytování zdravotní péče, tři (o veřejném zdravotním pojištění, o zdravotních pojišťovnách a o Úřadu pro dohled nad zdravotními pojišťovnami) mění pravidla hry pro správce pojistného. Poslední právní předpis (o univerzitních nemocnicích a univerzitních pracovištích) má ošetřit rozvoj zdravotnictví, konkrétně vědu, výzkum a vzdělávání.

Za lepší si budeme moct připlatit Ministr má za to, že na jeho návrzích vydělají všichni - pacienti, zdravotnická zařízení, lékaři i pojišťovny. Že dojde k narovnání nevyvážených vztahů lékař - pacient, pacient - pojišťovna, pojišťovna - lékař. Že na konci změn bude dobře nastavený regulovaný trh, suverénní, dobře informovaný pacient, kvalitní zdravotnická zařízení i svébytné, leč kontrolované pojišťovny.

Jaké tedy mají nastat změny? Julínek chce především konečně jasně vymezit to, co je a co není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Pacienty přitom ujišťuje, že se současný rozsah hrazené péče nijak zásadně zužovat nebude. K tomu jim chce konečně umožnit, aby si mohli za lepší péči (např. nadstandardní materiály, nové léčebné postupy atd.) připlatit sami ze svého.

Na rozdíl od současné praxe, kdy si dejme tomu zájemce o lepší kyčelní kloub musí teoreticky zaplatit za celý zákrok (v praxi se to ale obvykle řeší úplatkem lékaři), by si v budoucnu jen doplatil rozdíl v ceně použitého materiálu. V zákoně o zdravotních službách mají být také lépe než dnes ošetřena práva pacientů včetně systému podávání stížností.

Revoluční novinkou pro klienty zdravotních pojišťoven má být také možnost vybrat si z více nabídek pojistných plánů. Pojišťovny dostanou zadání, co všechno musí klientům zajistit, ale zároveň s tím získají i svobodu nabízet v rámci svých finančních možností i alternativy.

Podle představ ministerstva by kromě zachování současné podoby smluvního vztahu s klientem mohly pojišťovny nabízet určité výhody včetně finančních bonusů výměnou za příslib pacienta buď si za určité typy péče částečně platit v hotovosti, nebo se při volbě zdravotnického zařízení podvolit výběru své pojišťovny. Ta by se naopak s klientem rozdělila o část takto vzniklých úspor. Pojišťovny by se také staly hlavním garantem dostupnosti a kvality poskytované péče.

Zákony mají usnadnit život i lékařům a zdravotnickým zařízením. Julínek chce do praxe konečně zavést možnost dědit či prodávat ordinaci, aniž by po splnění základních podmínek zanikly dotyčnému pracovišti licence a smluvní vztahy s pojišťovnami. Zároveň by lékaři mohli začít pracovat i na živnostenský list pro více zaměstnavatelů. Zákon totiž má umožnit tzv. samostatný výkon lékařské profese.

Nový Úřad pro dohled nad zdravotními pojišťovnami má smluvním partnerům zaručovat včasné platby i finanční zdraví kontrolovaných institucí.

V hlavní roli lidovci Návrhy ovšem obsahují také několik kontroverzních pasáží, které se nelíbí nejen levicové opozici, ale i vládním lidovcům.

Skupina zákonodárců KDU-ČSL kolem poslance L u d v í k a Hovorky například nesouhlasí s pasážemi zákona o zdrav o t n í c h pojišťovnách, které správce zdravotnických financí převádějí na obchodní právní formu (mají vzniknout akciové společnosti) a hovoří o možnosti generovat přiměřený zisk. Podle Hovorky a spol. jde o velmi riskantní krok pro celý systém zdravotní péče.

Lidovcům se nelíbí ani součást návrhu zákona o specifických zdravotních službách, která má umožnit umělé oplodnění i osamělým ženám bez partnera.

Odporuje to totiž tradičním představám o rodině. Námitky mají i k převádění současných státem řízených fakultních nemocnic na univerzitní nemocnice -akciovky zřizované státem a univerzitami. Vzhledem ke křehké síle vládní koalice, podporované dvěma nevyzpytatelnými poslaneckými přeběhlíky Milošem Melčákem a Michalem Pohankou, může být pro Julínkovy návrhy ztráta každého hlasu osudná. O zákonech, které nyní mají podobu věcných záměrů, se proto nepochybně povede ještě velká politická debata.

Autor: