Když byla v roce 1999 během zásahu NATO vybombardována čínská ambasáda v Bělehradě, stranický deník Žen-min Ž'-pao hlásal: „Toto není Čína roku 1899.“ Odkazoval se tak na dobu, kdy se Čína stala cílem koloniální expanze západních mocností a Japonska. Tzv. „století ponížení“ začalo čínskou porážkou v první opiové válce a bylo zakončeno až porážkou Japonska na konci druhé světové války.
Od Nankingské smlouvy...
„Století ponížení" znamenalo pro Čínu velké trauma, protože ji donutilo zcela změnit pohled na svět. Zatímco v minulosti byli všichni za hranicemi Číny a mimo čínskou kulturu barbary, kteří nedosahovali čínské sofistikovanosti a rozvoje, 19. století Číně přineslo nechtěné vystřízlivění. Bylo to poprvé, co se „říše středu“ dostala do konfliktu se stejně rozvinutou, ne-li rozvinutější civilizací.
Přičinou první opiové války se stala britská nenasytnost. Mandžuská dynastie Čching, která tehdy vládla Číně, totiž prosazovala uzavírání země vůči zahraničnímu obchodu. Britové se proto snažili na čínský trh dostat jiným způsobem – dovozem opia, které bylo v té době v Číně velmi žádané, i když bylo jeho užívání od začátku 18. století zakázáno. Mnoho Číňanů se stalo na opiu závislých a Britové, kteří opium získávali z Indie, z toho profitovali.
Když v roce 1839 čínské úřady zabavily a zničily veškeré zásoby pašovaného britského opia, Británie zaútočila na Kanton a žádala náhradu škody.
Válka skončila pro Čínu tragicky. Nankingskou smlouvou, která jí byla vnucena, přešel Hongkong pod britskou správu a pět čínských přístavů bylo otevřeno britskému obchodu. Čína také přijala dovoz opia z Indie.
Nankingská smlouva také zahrnovala právo cizích konzulů dohlížet nad jejich státními příslušníky – cizinci tak nebyli nuceni dodržovat čínské zákony. Smlouva otevřela dveře vzniku zahraničních koncesí na čínském území, kde měly jednotlivé země vlastní školy, obchody i policii a Číňanům byl na mnohá místa zakázán vstup.
Největší tragédiíí Nankingské smlouvy byla ale skutečnost, že jen nalákala další mocnosti, aby si do Číny přišly pro svůj díl. V letech po první opiové válce tak byla Čína nucena podepsat řadu nerovnoprávných smluv i s dalšími zeměmi, které si „říši středu“ rozdělily do sfér.
Čína vedla celkem tři opiové války, během té třetí (1859 - 1860), kdy se pokoušela zastavit postup britsko-francouzských jednotek na Peking, byl dokonce vydrancován císařský letní palác. Jeho ruiny na předměstí Pekingu obyvatelům stále připomínají „znásilnění“ Číny západními mocnostmi. Netrvalo však dlouho, a k Evropanům – neboli „velkým nosům“ – se přidali Japonci. Také z této války vyšla Čína jako poražená a Japoncům tak mimo jiné připadl Tchaj-wan. Získali také právo obchodovat v čínských přístavech.
Za takové situace se v Číně začaly šířit xenofobní nálady. Na přelomu století propuklo tzv. Boxerské povstání, jehož cílem bylo zbavit Čínu cizinců. Povstání však bylo spojenými jednotkami západních mocností a Japonska potlačeno. Záverečným protokolem, který podepsalo jedenáct cizích mocnosti, se Čína stala polokolonií a byla donucena zaplatit vysokou válečnou náhradu. Opakované porážky a ponížení Číny v druhé polovině 19. století vedly k revoluci, která svrhla císařství a nastolila republiku.
...po nankingský masakr Zatímco utrpení druhé poloviny 19. století je spojováno především se Západem, první polovina 20. století má jiného nepřítele – Japonsko. Země vycházejícího slunce se své příležitosti chopila v roce 1931, kdy Čína žila bojem o moc mezi Kuomintangem a komunisty, a zabrala severní provincie, kde vytvořila loutkový stát Man-čou-kuo.
Co však dodnes poznamenává vzájemné vztahy, je v první řadě masakr, kterého se Japonci dopustili v roce 1937, kdy napadli zbytek Číny. Při japonském úderu v Nankingu, který svědci popsali jako „peklo na zemi, nekončící vraždění a znásilňování“, bylo během šesti týdnů zabito 200 000 až 300 000 čínských civilistů. Během prvního měsíce bylo také podle odhadů znásilněno 20 000 čínských dívek a žen ve věku od jedenácti do 76let. Do konce druhé světové války potom zemřelo 20 milionů Číňanů
Teprve rok 1945 v Číně završil „století ponížení“ - díky porážce Japonska. O dva roky dříve byly zrušeny cizí koncese.
***
„Století ponížení“ donutilo Čínu změnit její pohled na svět
O autorovi| Klára Tylová, dopisovatelka LN, Tchaj-wan
