Jestliže je u hladiny moře tlak vzduchu 1013 hPa a teplota 15 °C, pak ve výšce tři kilometry naměříme tlak 700 hPa, teplotu kolem –5 °C; ve výšce osm km je tlak 360 hPa a teplota –37 °C; konečně ve výšce 11 km tlak 230 hPa a teplota –60 °C.
Čím výše letadlo letí, tím více musí jeho klimatizační systém upravovat vzduch nasávaný zvenčí, aby jej transformoval do životně přijatelné podoby. Cestující mohou během stoupání či klesání letadla vnímat slabý tlak v uších, jak posádka nastavuje změnu vnitřního tlaku. Při letu ve velkých výškách je v kabině tlak odpovídající výšce asi 2100 až 2500 metrů, udržovat v letadle přetlak na úrovni letiště by bylo technologicky náročné a letadlo by bylo příliš namáhané. Avšak není třeba se ničeho obávat, člověk velmi dobře snáší atmosférický tlak až do výšek okolo 3000 metrů.
Kdyby došlo k dekompresi, například při výbuchu a následném poškození pláště letounu, letadlo by muselo rychle klesat do letové hladiny 3000 metrů. Při nízkém tlaku by hrozila hypoxie (nedostatek kyslíku), kterou podle lékařů postižený nerozpozná, protože je ovlivněn jejím vedlejším efektem, euforií. V případě nehody za letu a dekomprese je nezbytné si okamžitě nasadit kyslíkovou masku, která určitě vypadne z boxu nad hlavami cestujících, a to nejdříve sobě. Potom teprve by měl člověk začít pomáhat pasažérům, kteří to třeba nestihli. Opusťme však katastrofické scénáře. Vzduch v letadle má poměrně nízkou relativní vlhkost, proto také palubní průvodčí nabízejí cestujícím hodně pití. Zvýšených dávek ultrafialového nebo kosmického záření není třeba se obávat, letadlo je proti nim docela dobře chráněno. Palubní personál, který létá celý život (piloti nalétají asi 10 až 20 tisíc hodin za svoji kariéru), může poněkud trpět nestandardním klimatem, ale to k tomuto povolání patří, nakonec každá práce má i svá negativa, jejichž popis by vydal na mnoho knih.
Tlak vzduchu v kabině dopravního letadla se začíná snižovat už během pojíždění a dále pak po vzletu. Při klesání potom posádka nastaví postupné zvyšování tlaku na hodnotu, jaká je na cílovém letišti, takže cestující vystupují z letadla už „připraveni“. Dříve se cestujícím při změně tlakování rozdávaly bonbony, ale to je dnes spíš už jen kolorit ze starých filmů.
Teplotu vzduchu v kabině lze nastavit a velmi rychle přizpůsobit: pokud je cestujícím například chladno, mohou to sdělit letušce a ta požádá kapitána o nápravu. Běžně je v letounu okolo 22 °C, což je příjemné, ale pro spánek bez přikrývky to většinou nestačí. Na dlouhé lety, při nichž se předpokládá, že cestující budou spát, se proto rozdávají deky.
