30. listopadu 2007 Lidovky.cz > Zprávy > Noviny

Tři pohledy na Munchovu duši

Obsáhlá publikace Být sám nabízí dosud neznámé pohledy na dílo norského malíře Edvarda Muncha (1863-1944). PRAHA Nejcennější částí publikace Být sám je Munchova písemná pozůstalost, jejíž některé části vycházejí česky poprvé. Munch si psal deník od svých třinácti let, tedy od roku 1876. Po jeho smrti bylo nalezeno asi 350 poznámkových sešitů, bloků, poznámek a útržků papíru čítajících asi deset tisíc stran.

Trojice autorů - Otto M. Urban, Jarka Vrbová a Tomáš Vrba - nepojali knihu jako tradiční monografii, ale jako tři svérázné pohledy na Munchovu duši ovlivňující umělcovu tvorbu.

Munchovo jméno je dosud nejvíce spojováno s depresivním obrazem Výkřik, namalovaným v roce 1895. Jeho reprodukce bývají nejčastějším artiklem v galerijních prodejnách s uměleckými publikacemi a suvenýry. K Munchovu složitému vnitřnímu světu právě tento obraz asi nejvíce patří. I on sám ho zřejmě považoval za jedno ze svých stěžejních děl, protože mu ve svých písemnostech věnoval značnou pozornost. „Bylo to v době, kdy mi život rozerval duši vejpůl. Nebe bylo náhle krvavé a já pocítil závan smutku. Všude řvavě krvavá červeň - na cestě a na zábradlí... Ty světelné vibrace uvedly do pohybu nejen mé oči, ale i duši -takže jsem výkřik skutečně slyšel. Potom jsem namaloval obraz Výkřik,“ píše mimo jiné Edvard Munch ve svých zápiscích.

Tři neobvyklé pohledy na Muncha a jeho dílo zahrnují i jeho podrobný životopis, který sestavil Otto M. Urban. Odhaluje, stejně jako Munchovy osobní zápisky, že umělcův život provázely od dětství nemoc, smrt a strach. Zemřela mu brzy matka, pak sestra, navíc často chodil se svým otcem lékařem k lůžku nemocných. To vše se odrazilo v jeho dílech, k nimž v tomto případě patří například obrazy Smrt v pokoji nemocného nebo Nemocné dítě. Otcovy pozdější psychické problémy, které sužovaly rodinu, zachytil mimo jiné v díle Modlící se starý muž.

O umělcově silném osamocení vypovídá i fakt, že svoje veškeré dílo, čítající přes tisíc obrazů, více než osmnáct tisíc grafik, tři tisíce kreseb a šest skulptur, odkázal městu Oslu.

Z tuzemského pohledu je velmi zajímavá a přínosná i část publikace s názvem Ohlasy, zabývající se Munchovou výstavou v roce 1905 v Praze, kterou umělec osobně navštívil. Jeho tvorba vyvolala řadu polemik, silně ovlivnila umělce sdružené v Osmě a o tři roky později se stal Munch čestným členem pražského spolku umělců Mánes.

Nejen teoretická zhodnocení, ale i konkrétní vliv Muncha na autory lze vysledovat v tvorbě jeho českých současníků. K Munchovu Výkřiku bývá přirovnávána plastika Františka Bílka nazvaná Úžas, obraz Mrtvá dívka od Jakuba Schikanedera představuje rovněž paralelu k Munchovým tématům. Podobné souvislosti nastiňují i díla Karla Hlaváčka, Františka Kavána... Důležitost jeho výstav (Munch v Praze vystavoval ještě v roce 1910) v českém prostředí dokládá také výběr otištěných recenzí a polemik od významných kulturních osobností v tehdejším tuzemském tisku.

BLANKA FRAJEROVÁ

Dobré zprávy z porodnic: Klesá počet císařských řezů i nedonošených miminek
Dobré zprávy z porodnic: Klesá počet císařských řezů i nedonošených miminek

V Česku klesá počet porodů císařským řezem a také dětí s nízkou porodní váhou. Tyto informace zazněly na tiskové konferenci věnované perinatální péči v ČR. Příznivé zprávy souvisí s nižším počtem vícečetných těhotenství i dobré perinatální péči.