Před změnou návrh požadoval, aby si firmy držící deriváty vyčlenily značné částky na krytí případných ztrát z nich i v případě již uzavřených smluv.
Buffettova firma přitom v těchto finančních nástrojích, které jednoduše řečeno slouží k pojišťování firem proti rizikům, drží asi 63 miliard dolarů (zhruba 1,2 bilionu korun). Nyní se ale ustanovení již na uzavřené smlouvy nevztahuje, což je pro Buffetta výhodné.
Kromě zemědělského výboru, který změnu posuzoval kvůli tomu, že se deriváty týkají i zemědělských komodit, se změnou regulace derivátů zabývá i bankovní výbor. Oba výbory se nakonec budou muset shodnout na jednotném znění, a tak není jisté, zda Buffettova změna v zákoně nakonec zůstane.
WSJ nicméně podotýká, že finančníkův zásah do příprav reformy je vzhledem k jeho známému výroku, kdy deriváty označil za finanční zbraně hromadného ničení, obzvláště pozoruhodný.
The Wall Street Journal připomněl, že derivát je vlastně sázka mezi dvěma stranami na budoucí cenu komodity nebo zboží.
