Značky jako Cartier, Rolex, Patek Philippe nebo Vacheron Constantin jsou zosobněním hodinářské kvality a luxusu. Jejich protipólem je levná quartzová produkce většinou asijského původu za pár set korun. A co zbývá pro toho, kdo nechce utrácet statisíce, ale požaduje hodinky solidní značky, které mu spolehlivě vydrží dlouhá léta? Produkce střední třídy. Jejími nejznámějšími představiteli jsou značky Tissot a Longines, k nimž se dále řadí například Mido, Hamilton nebo Louis Erard.
Hodinky střední třídy, to je ta nejlepší volba pro – jak jinak – střední třídu. Tu část populace, která disponuje mírně nadprůměrnými příjmy a má i stejně definované nároky na kvalitu.
Jsou hodinky, které „jenom“ přesně odměřují hodiny, minuty a sekundy, a pak jsou takové, které mají funkce navíc (hodináři jim říkají komplikace). Může to být jen ukazatel data či dne v týdnu, ale třeba také měsíčních fází. Některé hodinky mají chronograf (stopky) nebo indikátor rezervy chodu, který říká, jak dlouho ještě „vydrží“.
Hodinky střední třídy jsou obvykle vybaveny mechanickými, ale poměrně často i levnějšími quartzovými strojky. Designově vycházejí z klasických vzorů, ale i tady je možnost výběru podstatně širší. Existují hodinky sportovní i šperkové pro ženskou klientelu. Na druhou stranu feminismus přinesl „zrovnoprávnění“: funkční a estetické rozdíly mezi pánskými a dámskými modely se pozvolna začínají stírat.
S pestrým sortimentem korespondují i ceny. Zřídkakdy se pohybují pod hranicí 10 000 korun, ale už blízko nad ní je výběr velký. Náročnější zákazníci ovšem musejí počítat s cenami vyššími. Cenu zvedají hlavně komplikace, kvalitní mechanické strojky či pozlacené provedení.
